Článek
Když se v roce 1412 narodila do rolnické rodiny ve východofrancouzské vesničce Domrény dcera, takzvaná stoletá válka mezi Francií a Anglií vstupovala do své třetí fáze. Nikdo nemohl ani náznakem tušit, že právě tato dívka průběh války tak zásadním způsobem ovlivní, a už vůbec by nikoho nenapadlo, jakým způsobem se to stane.
Dříve než se pustíme do podrobnějšího popisu činů Johanky z Arku (v češtině je též někdy označována jako Jana z Arku), je na místě nastínit si celkovou strategickou situaci, která ve Francii panovala v době, kdy vstoupila na jeviště dějin.
Francie na začátku 15. století. Dne 25. října 1415 se u města Azincourt odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev celé stoleté války. Anglický král Jindřich V. v ní porazil francouzské vojsko a díky tomu se mu podařilo obsadit celou severní část Francie, respektive území severně od řeky Loiry. Angličané na to nebyli samozřejmě sami, neboť je podporovali Burgunďané.
V roce 1420 donutili Angličané francouzského krále Karla VI. k podpisu dokumentu, který dával anglickému panovnickému rodu dědičné právo na trůn francouzského království. Jižně od Loiry však žil původní následník francouzského trůnu, Karel z Valois. Zcela zásadní strategický význam mělo za této situace město Orleans. Pro Francouze šlo o poslední opěrný bod na řece a pro Angličany naopak bránu do jižní Francie. O město se proto vedly boje a na začátku roku 1429 byla situace francouzských obránců Orleans zcela zoufalá, a právě v tu chvíli do příběhu vstupuje mladá sedmnáctiletá dívka Johanka.
Johanka z Arku se představuje
Ve městě Vaucouleurs zaklepala u dveří místního královského místodržitele mladá vesničanka a začala mu tvrdit, že u města Orleans právě utrpěli Francouzi porážku a pokud jí okamžitě neumožní setkání s králem, prohrají i válku. Králův zástupce dívku od svých dveří vyhodil a odmítl se s ní bavit. Zanedlouho však do města dorazil posel se zprávou o výsledku bitvy u Orleans. To na místodržícího zapůsobilo a skutečně poskytl té zvláštní dívce doprovod a odeslal jí za králem.
Co Johanku k tomuto zvláštnímu činu přimělo? Johanka vždy tvrdila, že od svých třinácti let se jí zjevovali andělé a svatí, především pak archanděl Michael, svatá Markéta a svatá Kateřina. V těchto viděních jí oznamovali, že je vyvolenou, která může přinést Francii záchranu. Měla osvobodit Orleans a dovést Karla z Valois do Remeše, kde měl být korunován francouzským králem.
Král jí skutečně přijal a nechal vytvořit komisi, která měla určit, zda si dívka nevymýšlí a její vidění jsou skutečná. Součástí zkoušek bylo ověření jejího panenství. Johanka ve všech zkouškách obstála. Král se toho rozhodl využít a k Orleans jí skutečně poslal. Johanka sama se považovala za velitelku celé armády, ačkoliv královým úmyslem bylo využít jí spíše jako symbol pro pozvednutí morálky vojáků. Taktéž zkušení válečníci se odmítali podvolit jakési vesničance. Zasáhla však náhoda, anebo zázrak…
V jednu chvíli stála francouzská armáda se zásobami na břehu Loiry nedaleko Orleans. Aby se tam lodě se zásobami skutečně dostaly, musely plout proti proudu. To však nebylo možné, neboť zrovna foukal protivítr. Johanka chtěla, aby vojsko překročilo řeku a napadlo Angličany. A aby to bylo možné, musely se zásoby nejprve dostat do města. V tu chvíli se vítr obrátil, lodě vypluly k městu a francouzské vojsko mohlo překročit řeku.
Další událost, která napomohla Johance ke slávě, se stala již při samotném boji s Angličany. Francouzi se snažili dobýt anglickou pevnost a jeden ze šípů vystřelených obránci zasáhl Johanku do oblasti krku nebo ramene. Když si všichni mysleli, že je Johanka mrtvá, byla schopná vstát a vyšvihnout se do sedla koně. Angličanům rázem poklesla morálka, zatímco ta francouzská stoupla a pevnost brzy padla.
K dalšímu střetu mělo dojít v otevřené krajině, kdy k Orleans mířilo další anglické vojsko. I v tuto chvíli došlo ke zdánlivě nevysvětlitelné události. Francouzi sledovali, jak se Angličané najednou otáčí a pochodují pryč. Následovalo několik dalších střetnutí, ve kterých francouzská armáda zvítězila a zachránila tak Orleans před pádem. Karel z Valois mohl odcestovat do Remeše a nechat se korunovat. Johanka z Arku se stala mezi francouzskými vojáky i obyčejnými lidmi prakticky legendou.
Zhruba v této době, nadiktovala Johanka z Arku dopis, který je zvlášť zajímavý pro nás. V Čechách ve stejnou dobu zuřily husitské války a Johanka z Arku viděla v husitech kacíře. Do dopisu nadiktovala, že ji mrzí, že musí právě bojovat s Angličany, neboť jinak by s armádou vyrazila do Čech a s Janem Žižkou by si to vyřídila osobně. Byla by to jistě zajímavá bitva. My se nyní ale vraťme do Francie. Po korunovaci krále chtěla dobýt Paříž ovládanou Angličany.
Začátek konce Johanky z Arku
Obrovská sláva Johanky začala králi Karlovi pomalu, ale jistě vadit. Lépe řečeno, Karel se začal Johanky a její slávy obávat. Vyšlo to najevo právě při obléhání Paříže, kdy Karel odmítl poslat Johance posily a ona tak Paříž nedobyla. Z Paříže se proto přesunula k městu Compiegne, které obléhali Burgunďané, tedy spojenci Angličanů. Do města však nebyla vpuštěna, a navíc byla Burgunďany zajatá.
Burgunďané se rozhodli, že svoji prominentní zajatkyni prodají té straně, která zaplatí víc. Zdálo by se, že francouzský král se pokusí Johanku vykoupit. Opak byl pravdou a žádnou nabídku Burgunďanům nedal. Angličané tak ani nemuseli zaplatit příliš mnoho. Zanedlouho začal v Rouenu proces s Johankou, který trval více než rok. Johanka v něm byla obviněna z kacířství a čarodějnictví.
Smrt a věčná sláva
Soudní tribunál ji celkem nepřekvapivě shledal vinou právě z kacířství a čarodějnictví a vyčetl jí i některé další prohřešky, například to, že se oblékala do mužských šatů. Johance bylo nicméně nabídnuto, že pokud svou vinu přizná a dá se na pokání, její život bude ušetřen. Johanka zprvu podepsala, ale o několik dní později začala opět tvrdit, že slyší hlasy svatých. V tu chvíli již soud rozhodl o jejím upálení.
K popravě došlo 30.května 1431. Byla postavena hranice, a to taková, aby bylo na Johanku dobře vidět. Můžeme hádat, jaké pohnutky vedly tribunál k tomu, aby rozhodl o tom, že Johanka bude upálena nahá. Oficiální vysvětlení však existuje: mělo být vidět její hořící pohlaví coby znak obcování s ďáblem.
Karel z Valois později pravděpodobně měl určité výčitky svědomí a v roce 1450 označil výsledek procesu za soudní omyl. V roce 1909 se Johanka z Arku dočkala blahořečení a v roce 1920 ji dokonce papež Benedikt 15. prohlásil za svatou. Dnes je pak Johanka z Arku patronkou celé Francie.
Zdroje
1) Joan of Arc: Facts, Passion, Death & Sainthood
2) Joan of Arc: Three ways the ‚Maid of Orléans‘ made history
3) Ponižující poprava Jany z Arku: Ukažte ji nahou, ať je vidět hořící klín
