Článek
Británie a královna Alžběta I.
Královna Alžběta I. vládla Anglii od roku 1558 do své smrti v roce 1603 jako poslední panovník z rodu Tudorovců. Svými schopnostmi si však zajistila místo mezi nejvýznamnějšími anglickými panovníky historie a její vláda byla v mnoha ohledech výjimečná. Ne náhodou se její jméno stalo označením pro celou jednu éru, která se dnes nazývá „alžbětinská“.
Její „hvězdná“ hodina přišla v roce 1588, když její námořnictvo odrazilo pokus o španělskou invazi. Porážka španělské „Armady“ (a dalších pokusů o invazi v následujících letech) zajistily, že se v Anglii udržel protestantismus a Anglie zůstala skutečnou velmocí s obchodními a vojenskými aktivitami v Evropě i zámoří.
Již za svého života byla lidmi obdivována a v souvislosti s ní lze mluvit prakticky o kultu osobnosti. Součástí jejího kouzla byl nepochybně fakt, že se královna nikdy neprovdala a zemřela bezdětná. Byla a je proto přezdívána „panenská královna“. Ne snad, že by neměla blízké mužské přátele, to ano. Stejně tak si nemohla stěžovat na nedostatek nabídek k sňatku. Jedna přišla dokonce i od ruského cara Ivana IV., řečeného Hrozný.
Ivan Hrozný a Rusko 16. století
Car Ivan IV. je dnes považovaný za jednoho z nejdůležitějších panovníků v ruské historii, současně však patří mezi panovníky nejvíce kontroverzní (o které není v ruské historii nouze). Car nepochybně dokázal prosadit řadu důležitých reforem. Za jeho vlády proběhla reorganizace státní správy, armády i soudnictví, stejně jako dokázal omezit vliv vysoké šlechty v zemi.
Ivan Hrozný
Postupem času však car vládl čím dál tím více despoticky. Také jeho chování v rodinném kruhu a kruhu jeho nejbližších spolupracovníků byla stále více násilnické. V roce 1581 brutálně zbil svoji snachu za to, že se ve svých vlastních komnatách pohybovala „nedostatečně oblečená“. Žena byla ve vysokém stupni těhotenství a následkem útoku potratila. Její manžel, Ivanův syn stejného jména, se s otcem poté dostal do křížku a Ivan IV. jej v potyčce zabil.
Carova slabost pro královnu Alžbětu
Angličané v polovině 16. století toužili navázat bližší obchodní spolupráci s Ruskem. Založili proto tzv. Moskevskou obchodní společnost a začali do Ruska dovážet cín, látky či zbraně. Na oplátku dostávali z Ruska konopí, dřevo, tuk nebo dehet. Ivan Hrozný udělil této společnosti exkluzivní právo na volný obchod s Ruskem.
Rozvoj obchodu mezi oběma zeměmi znamenal i čilou obchodní korespondenci mezi Ivanem Hrozným a Alžbětou I. Dokonce je uváděno, že anglická královna byla jedinou ženou, které kdy Ivan IV. jakékoliv psaní poslal. Po určité době se korespondence stala ze strany cara Ivana osobnější. Anglickou královnu dokonce požádal o ruku. Jedním z důvodů k tomuto kroku byla i jeho snaha o to, aby si vytvořil určitý únikový prostor pro případ, že by proti němu bylo v Rusku realizováno povstání nebo jiná forma útoku.
Královna Alžběta Ivana Hrozného odmítla, což jej rozlítilo, neboť to pro něj znamenalo osobní urážku. Podle mnohých má právě v této události počátek ruská averze ke všemu anglosaskému. Ani Alžběta ale nevnímala vztah s Ruskem jen jako bezvýznamnou aktivitu. Rusko hrálo v jejím náhledu na svět významnou roli.
Anglické plány
Královna Alžběta nehodlala s Ivanem Hrozným uzavřít sňatek, přemýšlela však o tom, jak ekonomicky Rusko využít v britský prospěch. Šlo jí především o zajištění přístavů, které byly pro anglický obchod zásadní. Královna Alžběta nicméně sama neusilovala o Ivanovo svržení nebo dokonce o kolonizaci části Ruska. Přesto se podobný plán začal rodit v hlavách jiných vysokých anglických úředníků.
Ivan Hrozný zemřel v roce 1584 za dosud nevyjasněných příčin. Jednou z diskutovaných možností je i otrava. Tu by však měla nejspíše na svědomí jeho ruská opozice, konkrétně tzv. Bojaři, a nepotřebovali k tomu domluvu s anglickou královnou. Byť i tato možnost se občas v rovině fantaskních spekulací objeví. Alžběta Ivana přežila o 19 let a zemřela v roce 1603. Sen o založení anglické kolonie v Rusku však nezemřel.
Nepovedený pokus o kolonizaci
Moskevská společnost na začátku 17. století stále obchodovala s Ruskem a v roce 1613 se dva angličtí vyslanci, John Merrick a William Russell, vydali do Ruska s cílem vyřešit některé obchodní záležitosti, které se jí týkaly. Kromě toho ale plnili i druhý, tajný úkol. Jejich cílem bylo prozkoumat možnosti připojení severního Ruska k Anglii a založení kolonie.
O tomto plánu věděl i král, Alžbětin nástupce Jakub I. a další vysocí angličtí představitelé. Z anglického pohledu dával takový pokus logický smysl, neboť Rusko se po Ivanově smrti zmítalo v nepokojích a o ruský trůn bojovalo několik soupeřů. Tak proč toho nevyužít? Hlavním cílem mělo být zajištění nových obchodních tras do Asie.
Plán počítal s tím, že bude navázán kontakt s potenciálními ruskými spojenci a bude připravena půda pro anglickou vojenskou anexi části Ruska. Nebylo to nemožné, chaos, ve kterém se Rusko nacházelo, znamenal mimo jiné i to, že jak Polsko, tak Švédsko, podnikalo na ruské území úspěšné výpady.
Odvážný anglický plán však nevyšel, neboť právě v roce 1613 byl zvolen car Michal, který představoval po několika letech první oficiální autoritu zastupující Rusko a začal obnovovat činnost státních institucí. Situace se tím zcela změnila a anglická invaze do Ruska se stala prakticky neproveditelnou.
Angličané se tak soustředili na obnovení koncesí pro Moskevskou obchodní společnost a historie se ubírala dál směrem, který již dobře známe. Anglický plán na kolonizaci Ruska, který má kořeny v době, kdy oběma zemím vládli Ivan Hrozný a Alžběta I., tak zůstal pohou historickou zajímavostí.
Zdroje
1) The English Plan to Colonise Russia
2) Anglická královna dala košem Ivanu Hroznému. Od té doby Kreml všude vidí rusofobii
3) How Ivan the Terrible once sought the hand of Elizabeth I
