Článek
Několikrát jsem jí řekla, ať si na sebe něco vezme, ale ona řekla, že je jí příliš horko, což nebyla pravda. Pak utrousila malou poznámku o tom, že jsem nejistá, že se mému příteli líbí, a to mě rozzuřilo.
Posadila jsem ji a promluvili jsme si. Řekla jsem jí, že se kvůli ní cítím nepříjemně. Že se kvůli ní cítí nepříjemně můj přítel a že chceme, aby odešla. Vypadala velmi šokovaně, protože si myslím, že jsem s ní nikdy takhle nemluvila. Okamžitě se však omluvila. Řekla, že to nevěděla, nebo nějakou takovou hloupost, na kterou jsem jí tentokrát nehodlala skočit.
Dala jsem jí ultimátum. Musí si sbalit své věci a do tří hodin vypadnout. Vypadala velmi emotivně a hodně se omlouvala, hodně říkala „promiň“ a říkala mi, že mě miluje. Řekla, že by mě nikdy úmyslně nechtěla zranit. Pokud jsem její činy „špatně pochopila“, nebyla to její chyba. Pořád říkala, že to nevěděla. Řekla, že se jen snažila být k mému příteli „přátelská“, což vůbec není pravda.
Zeptala jsem se jí, jestli je pro ni sexuální obtěžování někoho „přátelské“, a začala plakat. V tu chvíli přišel můj přítel, který byl v naší ložnici (vyhýbal se mé sestře a jejímu sporému oblečení), aby mě podpořil. Své otázky tak nějak směřovala na něj. Zeptala se ho, jestli se kvůli ní cítí nepříjemně (řekl ano) a plakala a omlouvala se. Pak se ho snažila získat na svou stranu tím, že řekla, že ji vyhazuji, když nemá kam jít. Také lhala, že jsem na ni byla vždycky zlá. Úplně mě ignorovala a ptala se ho, jestli může zůstat. Že nemá kam jinam jít.
Samozřejmě řekl ne. Co si sakra myslela. Navždy si budu pamatovat výraz v její tváři.
Takže ano, vlastně odmítla odejít, hodně plakala a říkala, že je bez práce a nemá peníze, žádné místo k pobytu, žádné přátele atd. Řekla jsem jí, že nemá žádné přátele, protože je nanynka (poprvé jsem něco takového své sestře řekla). Pak se mě snažila přimět, abych ji nechala zůstat, opakováním slov „jsem tvoje sestra“, „rodina“, „miluji tě“ atd. S přítelem jsme jí pomohli sbalit všechny věci a dali je vedle jejího auta. Řekla jsem jí, že může zůstat ve svém autě, je mi to jedno. Chtěla jsem, aby odešla.
Nebylo to moc „epické“, jak někteří z vás chtěli. Vlastně jsem trochu plakala, když jsem na ni křičela, protože jsem se tak moc třásla. V jednu chvíli mi přítel musel říct, abych se uklidnila. Bylo to prostě tak ohromující. Jsem jen ráda, že je pryč.
Nakonec odešla. Někomu volala a jsem si docela jistá, že se vrátila do svého bytu.
2-3 hodiny poté, co odešla, mi zavolala máma a křičela na mě, že jsem ji vyhodila. Neměla jsem být šokovaná, když obvinila mého přítele, že obtěžuje mou sestru. Moje máma se mě také zeptala, s jakým mužem chodím, že bych ho měla opustit atd. Měla jsem to čekat, opravdu. Snažila jsem se s ní rozumně mluvit, ale moje máma byla na mě prostě naštvaná. Ptala se mě na věci jako „jak to můžeš udělat své vlastní sestře“ a podobné hlouposti, na které by se měla ptát mé sestry. V tu chvíli jsem byla tak naštvaná. Byla jsem v slzách a třásla jsem se. Jen jsem jí v hněvu řekla, ať jde k čertu, a zavěsila jsem.
Byl to prostě divný den. Jsem na sebe pyšná, že jsem se konečně postavila své sestře, ale také se mi moc nechce vstávat z postele. Můj přítel je zpátky ve své veselé náladě a já jsem za to ráda, ale prostě si připadám jako takový hlupák. Měla jsem si už dávno uvědomit, že moje máma nikdy nebude na mé straně.
Prostě nechápu, co jsem udělala, že je na mě máma tak naštvaná. Proč mě nemá ráda? Udělala jsem všechno, co po mně chtěla, ale nikdy se v ničem nepostaví na mou stranu. Jen chci, aby mě sakra milovala a jednou mě podpořila. Prostě se to nikdy nestane a já si připadám jako naprostý hlupák, že se o to vůbec snažím. Myslím, že lituje, že jsem se vůbec narodila.
Každopádně, kašlu na to. Už se s nimi nebudu snažit rozumně mluvit. Moje máma mi nikdy neuvěří. Jsem si docela jistá, že jí moje sestra lhala, takže máma pořád volá a snaží se mluvit s mým přítelem.
Momentálně uvažuji o přerušení kontaktů s celou svou rodinou. Všichni mi jen způsobují, že se cítím mizerně. Zasloužím si lepší. Můj přítel si zaslouží lepší.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
