Článek
Výraz nymfomanie nebo nymfomanka je obecně známý a používaný i v běžné řeči (obvykle hyperbolicky). Označuje ženu, která si dopřává sexuální aktivity velmi často, mnohdy s různými partnery. Pokud ovšem žena takovou poruchou přímo trpí, je často na intimním sblížení s dalším člověkem závislá a má velmi nutkavé pocity v případě, že se jí sexuálního uspokojení nedostává.
Obdobou nymfomanie je mužská variace na tento typ sexuální závislosti, a to satyromanie. Muž se stejnými sklony jako nymfomanka, tedy satyromaniak, vyhledává až nezdravě často příležitosti k pohlavnímu styku a jeho chování vykazuje symptomy závislosti. Oba termíny (nymfomanka a satyromaniak) jsou spíše zastaralé a v současnosti se sdružují pod jeden termín označovaný jako hypersexuality či kompulsivní sexuální chování. Jak takovéto chování řešit?
Jak se projevuje hypersexuální chování a co ji způsobuje
Hypersexualita je behaviorální porucha, která se projevuje jako extrémní touha po sexuálním styku jakéhokoliv typu (a především dosažení orgasmu). Člověk, který touto poruchou trpí, je obvykle stigmatizován, jelikož si jeho okolí často neuvědomuje, že se u něj nejedná o volbu, ale o nutkavé stavy, které převažují nad jinými životními i společenskými potřebami. Hypersexuální lidé svou touhu často nedokážou ovládat a upřednostňují své potřeby před vším ostatním. Porucha tak může mít velmi negativní vliv především na partnerský vztah, zvláště v případě, že hypersexuální člověk vyhledává sexuální partnery také mimo něj.
Hypersexualní porucha se ovšem nemusí projevovat pouze jako kontinuální snaha o pohlavní styk s další osobou, může jít pouze o potřebu neustálého uspokojování. Mezi příznaky kompulsivního sexuálního chování se tak řadí například velmi častá masturbace nebo sledování či prohlížení pornografie. Závislost na sexu může mít proto také podobu preference jiných forem než intimního sblížení s partnerem, například právě upřednostňování sexuálních fantazií či sledování pornografických filmů.
Důvodů, proč tato porucha vzniká a dále se rozvíjí, může být hned několik, přičemž obvykle za ní stojí buď nějaký traumatický stav, nebo další onemocnění, pro které je vedlejším příznakem přímo nebo v rámci aplikované medikace (např. u Parkinsonovy choroba). Hypersexualita může být důsledkem zneužívání, ale také působení prostředí, ve kterém člověk vyrůstá či dospívá. Přispívat k ní mohou také fyziologické aspekty, například chemická či hormonální nerovnováha organismu apod. Vyvolat ji ovšem může i závislost na návykových látkách.
Soužití s hypersexuálním partnerem
Partner hypersexuálního člověka touto poruchou často trpí, jelikož je zpravidla nucen věnovat se sexuálním hrátkám častěji, než je mu po chuti, případně na místech, kde to pro něj nemusí být zcela příjemné. Může se ovšem také stát, že naopak hypersexuální partner ztratí o svůj protějšek zájem a jejich vztah ochladne. V obou případech je však vztah ohrožen a záleží na obou partnerech, jak se k němu postaví a zachrání jej.
Kompulzivní sexuální chování je porucha, která se několika způsoby včetně medikace, je-li na místě. Souběžně s medikací se aplikuje terapie a poradenství s odborníky, velmi dobrých úspěchů pak dosahuje také skupinová terapie (docházení do skupin osob s podobnými problémy).
Cílem terapie je zmírnit symptomy poruchy a posílit klasické společenské zájmy a další oblasti běžného života. Má-li člověk s touto poruchou dlouhodobého partnera, zpravidla se terapie nějakým způsobem účastní – pomáhá mu to lépe pochopit a zpracovat partnerův stav. Párová terapie tak může být v případě hypersexuality velmi prospěšná pro oba partnery i pro uzdravení jejich vztahu. Na jedné straně nabízí osobě s poruchou kompulsivního sexuálního chování přístup, jak mírnit jeho projevy, na straně druhé zprostředkuje jeho partnerovi nástroje, jak nastavit zdravé hranice a chránit se před nepříjemnými situacemi.
Závěr
Satyrománie či nymfománie představují poruchu sexuálního chování, která je souhrnně označována jako hypersexualita. Osoby trpící touto poruchou mají neustálou nutkavou potřebu věnovat se sexuálním aktivitám, ať už s partnerem, nebo o samotě. Obdobně jako jiné poruchy chování i tato má výrazný vliv na partnerské soužití a často vyžaduje náročnou terapii aplikovanou individuálně i v párovém režimu. Porucha může být léčena také farmaceuticky.
Zdroje:
1. What Is a Nymphomaniac?
2. What Is Hypersexuality? Causes, Signs & How to Cope
3. Dating Someone with a Compulsive Sexual Behavior Disorder
