Článek
V 90. letech dal čerstvý kapitalismus vzniknout dokonalé právní „džungli“. Nedostatečně rozvinuté i ustálené legislativní prostředí nahrávalo nejrůznějším podvodníkům. Samostatné Česko tak dalo světu i pojem „tunelování“. Jednou z nejznámějších kauz této doby se stal případ někdejší Konsolidační banky Praha.
Konsolidační banka byla jako státní peněžní ústav založena v roce 1991. Po zániku federální Konsolidační banky, jejíž majetek byl následně rozdělen na českou a slovenskou část, došlo v roce 1993 ke vzniku Konsolidační banky Praha. Uskutečňovat měla restrukturalizační programy, které měly posloužit pro stabilizaci velkých podniků i komerčních bank.
Po svém založení převzala úvěry na tzv. trvale se obracející zásoby (specifický druh úvěrů typický pro systém plánované ekonomiky). Výše těchto úvěrů byla celkem 110,8 miliard korun československých. Klasické komerční banky totiž s problematickými úvěry, jež byly pozůstatkem socialistického hospodaření, nechtěly mít nic společného. Ovšem problém byl, že kromě starých špatně poskytnutých úvěrů se do ní začaly převádět také nové špatně poskytnuté úvěry.
V roce 2001 se přetvořila v Českou konsolidační agenturu, která byla speciálně určena k řešení krizových finančních situací podniků, bank, pojišťoven a dalších institucí v procesu ekonomické transformace. Ta už nebyla ve smyslu příslušného zákona bankou, jelikož nepřijímala vklady od veřejnosti, ani neplnila žádné jiné obvyklé funkce bance příslušející, byť bývá označována někdy jako centrální banka bez poboček.
Miliardy v nenávratnu, skončily ve stoce české ekonomiky
Jednalo se tak o poměrně specifickou právnickou osobu, která byla neobvyklá i svou velikostí, čítala kolem 1 000 zaměstnanců. Po celou dobu byl předsedou dozorčí rady této instituce Vlastimil Tlustý (ODS), předlistopadový člen KSČ a v letech 2006 až 2007 také ministr financí v první vládě Mirka Topolánka.
Svou funkci ale příliš dobře neplnila, z tohoto finančního ústavu se za tichého dohledu tehdejší vlády „ztratilo“ 283 miliard. Kauzou se zaobíral investigativní novinář Jaroslav Spurný. O co šlo? Banka odkoupila nevymahatelné úvěry od bank, které dlužníci nespláceli. V letech 1999 až 2002 se do ní konkrétně dostaly desítky miliard nechtěných úvěrů z Komerční banky a z České spořitelny.
Prostředky se částečně projedly, částečně skončily na kontech, kde nejsou dohledatelné a částečně se je dokonce podařilo legalizovat. Banka totiž, ač k tomu neměla oprávnění, dluhy dlužníkům zpětně prodávala, a to za zlomek hodnoty. Tím se dotyční svých závazků doslova za hubičku zbavili. Průměrná prodejnost dluhů byla v řádu 7 % původní hodnoty, vysvětlil novinář pro Český rozhlas.
Česká konsolidační agentura byla pro svoje netransparentní hospodaření terčem kritiky. A to i proto, že byla přímo napojena na politiky, například členové dozorčí rady byli přímo voleni Poslaneckou sněmovnou. Novináři, ekonomové i politici ji titulovali jako bankovní žumpu, transformační stoku české ekonomiky, kanál, v němž bylo možné nalézt zlaté mince.
Konsolidační agentura přišla o půl miliardy korun
Celá instituce nakonec zanikla oficiálně až v roce 2007, kdy její agenda přešla pod ministerstvo financí. Stala se symbolem polistopadové transformace a také nečinného přihlížení policie i tehdejších úřadů. Odliv peněz totiž 90. lety rozhodně nekončil a Česká konsolidační agentura zaměstnává soudy i dávno po svém pádu.
V roce 2020 se opět dostala do hledáčku veřejnosti, policie totiž eskortovala z Dubaje do Prahy Miloše Skořepu, muže, který sehrál stěžejní roli v příběhu ukradených stovek milionů z roku 2006. Ten se dlouhá léta vyhýbal spravedlnosti. Odsouzen za to, že z České konsolidační agentury vytuneloval víc než půl miliardy korun, totiž byl už v roce 2010.
Jako obviněného policie rovněž tehdy označila podnikatele Františka Savova. Bývalého ředitele dceřiné firmy České konsolidační agentury Jana Šika soud v kauze vedl původně jakožto svědka. Právě Savov ale nakonec vyvázl bez postihu, soud rozhodl, že státu zaplatit náhradu škody ve výši půl miliardy korun nemusí, byl označen pouze jako svědek. Souzeni nakonec byli pouze Miloš Skořepa a Jan Šik.
Skořepa skutečně skončil ve vězení, dostal 8,5 roku. Spoluobžalovaný Šik si v roce 2011 odnesl trest ve výši 5,5 roku vězení. Obvodní soud pro Prahu 7 se však případem zabývá dál. Ministerstvo financí jakožto nástupce zaniklé agentury totiž chybějících 96 milionů korun vymáhá po podnikateli Františku Savovovi, který uprchl a momentálně žije ve Velké Británii. Tento muž podle soudu věděl, že jde v podezřelé transakci o prostředky z trestné činnosti, přesto si je ponechal.
Zdroje
