Hlavní obsah
Zdraví

I v Česku administrují lékaři pacientům drogy, na speciální psychedelické klinice mají zkušenosti

Foto: Cottonbro studio (Pexels)

Léčit se z psychických problémů může být pro některé mladé lákavé.

Ketamin je kontroverzní látka používaná coby medikament, ale i zneužívaná jako droga. V současnosti se s ní experimentuje i coby s léčivem. Jak?

Článek

Ketamin je derivát cyklohexanonu. Patří tedy do totožné skupiny jako fencyklidin a tiletamin. Tyto látky vykazují analgetické, amnestické, anestetické, antikonvulzivní a psychomimetické účinky. Jakožto léčivo se konkrétně ketamin používá v humánní i veterinární medicíně, kde plní roli anestetika. Anestetický účinek vykazují vysoké dávky.

Při těch nízkých, což je zhruba kolem 100 až 400 mg v závislosti na způsobu aplikace, se však po požití dostavují výrazné změny vědomí a vnímání včetně halucinací, dále také ztráta kontaktu s tělem a realitou nebo rozvoj tzv. bad tripu, což je psychedelický stav způsobený požitím halucinogenu, kdy se objevují nepříjemné vjemy.

Ketamin rovněž zhoršuje psychózy a může být nebezpečný v kombinaci se stimulanty a extází. Riziko obtížně odhadnutelných účinků se dále zvyšuje v kombinaci s požitím alkoholu, tabletami na spaní nebo heroinem.

V případě konzumace ve formě drogy jej lze užít různými způsoby. Dá se šňupat nebo přidávat do pití, kouřit v jointu jako součást směsi marihuany a tabáku, případně i aplikovat injekčně do svalu. Účinek ketaminu přetrvává až 90 minut při šňupání a asi 3 hodiny při injekční nebo ústní aplikaci.

Psyon v Česku léčí pacienty ketaminem

V současné době se však objevují tendence v terapeutickém uplatnění ketaminu. V tuzemsku se na podávání této složky specializuje klinika Psyon. Ta provádí tzv. ketaminem asistovanou terapii.

Tato terapie dle oficiálních informací spojuje výhody psychoterapeutické léčby s plným využitím farmakologicky podmíněného působení látky. Tedy zejména antidepresivní a anxiolytický efekt ketaminu.

Samotná klinika konstatuje, že účinnost u pacientů vykazujících symptomy deprese se pohybuje v rozmezí 30 až 70 %. Dále stejně tak uvádí možnou indikaci i v zubním lékařství nebo k tlumení bolesti. A to pro dětské nebo dospělé pacienty.

Doporučována je terapie nejen pacientům s rezistentní depresí, kde doposud klasická léčba selhala. Psychedeliky asistovaná terapie se otevírá i těm, kteří trpí lehčími formami depresivní poruchy. Mimo to také klinika konstatuje, že dokonce u 50 % lidí s antidepresivní odpovědí efekt nastupuje v den podání a trvá v průměru asi 5 dní.

Kdo stojí za klinikou Psyon

Klinika Psyon v současné době podle vlastních slov staví na těch nejdůležitějších pilířích, jimiž jsou psychedeliky asistovaná terapie, ale i standardní psychiatrická a psychoterapeutická péče, vzdělání a výzkum.

Za klinikou Psyon stojí psychiatr a neurovědec Filip Tylš, který ji spoluzaložil se svým kolegou Stanislavem Milotínským. Tento muž také momentálně pracuje ve funkci ředitele Psyon. Jeho manželka Jana Tylš Adámková v témže zařízení vykonává praxi klinické psycholožky.

MUDr. Filip Tylš, Ph.D v současné době působí jako psychiatr a neurovědec i v Národním ústavu duševního zdraví, kde se kromě pacientů s poruchami neurotického i psychotického okruhu věnuje rovněž výzkumu psychedelických látek.

Tento odborník se příliš netají faktem, že na jeho profesní cestě ho ovlivnily četné osobní zkušenosti. Neváhá je dokonce jmenovat. Jedná se o různé psychedelické látky, tzv. potní chýši, holotropní dýchání a rituály s ayahuaskou.

V roce 2015 spolu s přáteli založil Českou psychedelickou společnost (CZEPS). Ta deklaruje záměr sdružovat výzkumníky a osobnosti různých profesí, kteří sdílejí zájem o výzkum psychedelických látek v multidisciplinárním kontextu, podporovat vědeckou činnost v této oblasti a zprostředkovávat informace o přínosech a rizicích využívání těchto látek.

Když drogy, tak z rukou lékaře

Kromě toho, že se MUDr. Tylš příliš netají svou osobní zainteresovaností do světa psychedelických látek, jimž se věnuje už zhruba 15 let, je též součástí řešitelského týmu pilotní studie podávání psilocybinu lidským subjektům (psychedelický sitter).

Psilocybin je psychedelický indol ze skupiny tryptaminů, obsažený v různých druzích hub, například rodu Psilocybe, což jsou asi nejznámější houby s halucinogenním efektem – lysohlávky. Ty se zařazují mezi tzv. pravé halucinogeny. To jsou látky, které podle Národního zdravotnického informačního portálu výrazně mění kvalitu vědomí, psychiku, intenzitu a hloubku prožívání.

MUDr. Tylš si však pokládá poměrně odvážnou otázku, zda by mohla být psychedelika terapií budoucnosti. Zatím se hovoří o jejich možném použití u velké depresivní poruchy a deprese rezistentní na léčbu, ale i u jiných psychických onemocnění.

To však nemusí být jediný způsob budoucího uplatnění těchto látek. MUDr. Tylš již nyní veřejně deklamuje svoje smělé plány využívat je nejen ve smyslu terapie, ale také pro seberozvoj.

Sám přitom připouští, že psychedelika mohou být i nebezpečná. A to především při podání u lidí s vrozenými či jinými předpoklady k rozvoji duševních chorob. Je tedy s otazníkem, jakým způsobem vlastně chce vůdčí postava kliniky Psyon své pacienty duševní chorobou trpící léčit. Mimo to ostatně upozorňuje i na riziko podávání u osob trpících traumatem.

Psychiatrická péče se hroutí, stát povoluje experimenty s drogami

Prozatím své experimenty realizuje pod záštitou Národního ústavu duševního zdraví, který funguje jakožto příspěvková organizace. Tedy jde o pracoviště, které je pod záštitou státu určeno k plnění úkolů ve veřejném zájmu.

Můžeme se tedy jistě ptát, nakolik je užívání návykových látek skutečně v zájmu veřejném. Například v úvodu zmíněný ketamin byl již v roce 1999 Protidrogovou asociací poprvé klasifikován jako substance III. stupně nebezpečí. Na seznamu psychotropních látek v Česku se nachází od roku 2011.

Experimenty tohoto rázu již navíc máme v tuzemsku s nijak velkými úspěchy za sebou. V Československu se v 50. a 60. letech podobným způsobem využívalo LSD, od něhož si lékaři slibovali šanci na léčbu pacientů s depresí a psychopatií.

Nicméně veškeré pokusy vedly nakonec k tomu, že ministerstvo zdravotnictví nařídilo spálení zásob a Česko následovalo USA a státy západní Evropy, kde došlo k zákazu LSD.

Zdroje

1) Psychedelické účinky ketaminu

2) Ketaminem asistovaná terapie

3) Ketamin

4) Rozhovor s Filipem Tylšem, zakladatelem psychedelické kliniky

5) Rozhovor Filip Tylš

6) Filip Tylš tajemství Ayahuascy

7) Stanislav Milotínský z Psyconu - rohovor

8) Psychedelika mají léčivý potenciál

9) Proč psychedelika?

10) Ketamin

11) Zařazení ketaminu

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz