Článek
Přestože užívání návykových látek se zdá být především doménou mladší generace, věková kategorie 60 a více let jednoznačně není imunní. Liší se ale skladba návykových látek. Tuzemští senioři jsou tak především vytrvalými konzumenty léků.
Týká se to především léků na uklidnění. Dle dostupných statistik až 15 % Čechů nemá pod kontrolou užívání léků proti úzkosti a hrozí jim závislost. V České republice se tak vyskytuje dle zpráv vydaných Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti odhadem už 740 tisíc až 1,2 milionu dospělých osob, které projevují známky problematického užívání psychoaktivních léků.
Jako psychoaktivní léčiva se označují látky ovlivňující psychiku a duševní procesy. V současné době se právě tyto preparáty podle odborníků nadužívají, lidé je berou déle a v mnohem větších dávkách než je optimální. Z konkrétních skupin se jedná se především o sedativa a hypnotika a o opioidní analgetika.
Čeští senioři jsou pak v konzumaci tablet doslova přeborníky. Průměrný senior v ambulantní péči užívá průměrně 4 až 6 léků, hospitalizovaný pak 5 až 8 léků. Patří k nim analgetika, dále hypnotika a třetí významnou skupinu tvoří i zmíněné léky na úzkosti.
Bez přípravku na nespavost či úzkosti nevydrží konkrétně až pětina českých důchodců. Až 32,9 % seniorů léky nadužívá navzdory doporučení lékaře a bere je ve vyšších dávkách, než by mělo. Celkem 11,7 % dokonce léky užívá bez odborného zhodnocení.
Čeští senioři berou ve velkém benzodiazepiny
Konzumaci léčiv zhoršila koronavirová pandemie, kdy řada lidí žila v obavách z nejisté budoucnosti. S rostoucím věkem přibývá též počet negativních životních událostí a životních ztrát, které mají značně negativní vliv na duševní zdraví seniorů.
Podle odborníků se s věkem zvyšuje podíl převážně gabaergní úzkosti. Gabaergní úzkost provází poruchy typické pro vyšší věk – organické poruchy, afektivní poruchy a demence. Z tohoto důvodu se nejčastěji seniorům předepisují medikamenty ze skupiny benzodiazepinů. Jedná se o skupinu léčiv, která byla objevena již v roce 1957 rakouským vědcem Leo Sternbachem.
To znamená zpravidla užívání léků Diazepam, Oxazepam nebo Alprazolam (též znám jako Xanax nebo pod obchodním označením Neurol). Odborníci varují, že právě tato kategorie je spojena nezanedbatelně vysokým potenciálem závislosti. Mezi dlouhodobé účinky rozvinuté vlivem užívání nebo zneužívání benzodiazepinů patří tendence ke vzniku nebo zhoršení kognitivních deficitů, deprese a úzkosti.
Doslova přebornicemi jsou podle odborníků v tomto směru hlavně české seniorky. Právě ty jsou nejčastěji dle aktuálně dostupných dat ohroženy rozvojem závislosti na skupině psychoaktivních léčiv. Podle lékařů je to způsobeno tím, že léčiva předepsaná lékařem vyhlížejí méně dramaticky než například nelegální drogy, ale také alkohol.
Mezi tuzemskými seniory se množí případy předávkování
A pro samotné lékaře navíc mnohdy bývá předepsání tablet nejjednodušším řešením. Medikamenty, jako je třeba zmíněný Neurol, přitom nemusí předepisovat pouze psychiatr, který je schopen s plnou zodpovědností vyhodnotit odůvodněnost takového kroku. Velmi často se k nim uchylují dokonce běžní praktičtí lékaři.
Závislost na benzodiazepinech přitom vzniká snadno a je obtížně léčitelná, má jak fyzickou, tak psychickou složku. Senioři navíc mají křehčí nervovou soustavu a vznik závislosti je u nich akcelerován už v řádech několika málo týdnů.
Podle národní linky pro odvykání navíc užívání celé řady seniorům běžně předepisovaných preparátů, jako jsou ty na cukrovku nebo vysoký krevní tlak, zhoršuje kombinace s alkoholem. Alkohol jednak sám o sobě zhoršuje psychické potíže, navíc mění účinnost již užívaných preparátů včetně těch předepisovaných na nervovou soustavu. Vzájemná interakce proto představuje nezanedbatelný problém.
Starší lidé jsou těmto rizikům vystaveni v mnohem vyšší míře oproti populaci běžné. Žijí totiž sami a rodina si rizikového chování proto poměrně dlouho nemusí vůbec všimnout. S tím souhlasí i primář akutního gerontopsychiatrického oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice Richard Krombholz, podle něhož se často pacienti se tak do péče odborníků dostávají pozdě.
Senioři vidí zkratkovité řešení v tabletkách
Často však bývá konec fatální. V loňském roce bylo zaznamenáno dokonce 18 případů úmrtí na předávkování psychoaktivními léky právě mezi seniory. Což je plných 60 % všech zaznamenaných případů. Užívání léků tak mezi tuzemskými seniory představuje závažný problém, který v jeho důsledcích nelze podceňovat.
Depresí ve stáří trpí podle dostupných statistik 15 až 25 % populace. Odborníci přitom jako poměrně zřetelnou příčinu depresí vidí zejména chronický stres. Na jeho zvyšování přitom nemají vliv pouze akutní a chronická tělesná onemocnění a bolesti, které souvisejí s věkem, ale i finanční a sociální problémy, nepříznivá bytová situace a další.
Spouštěčem onemocnění bývají podle odborníků také negativní životní události, především ztráta partnera, odchod do důchodu, ztráta socioekonomického statutu nebo ztráta přátel. V mnoha případech tak senioři s požehnáním svých lékařů volí vrcholně krátkozraké řešení v podobě pilulky tam, kde by stačilo nebát se zůstat aktivní a dál se zapojit do života.
Podmínky k tomu ostatně mají více než skvělé. Analýza francouzské společnosti Natixis, která pravidelně sestavuje tzv. Global Retirement Index (globální důchodový index), ukázala, že Česká republika byla pro rok 2022 v žebříčku čítajícím 150 zemí na 10. místě. Dílčími indexy jsou v tomto srovnání pak finance a materiální blahobyt a právě v materiálním blahobytu jsou tuzemští důchodci dokonce první. Vůbec se tedy nemají tak zle, jak se traduje.
Zdroje
1) Užívání návykových látek u seniorů - bakalářská práce
2) Senioři jsou závislí na lécích
3) ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v r. 2014. Praha: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti
4) SOVINOVÁ, Hana a CSEMY, Ladislav a SADÍLEK, Petr. Zdraví a škodlivé návyky – Tematický sborník věnovaný problematice kouření, spotřeby alkoholických nápojů a užívání drog u dospělých a mládeže. Praha: Státní zdravotní ústav, 1999. ISBN 80-7071-141-8.
5) MISTOLER, Petr. Závislost na návykových látkách a jejich abúzus ve stáří.
6) KROMBHOLZ, Richard a DRÁSTOVÁ, Hana. Závislosti a stáří. http://psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2010/03/02.pdf
7) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Česká republika v číslech – 2014. www.czso.cz , 2014. https://www.czso.cz/documents/10180/20556123/3202031405.pdf/773b9f7d-f277-4291-88ea-570ac89d5b80?version=1.0
