Článek
Diethylamid kyseliny lysergové, známější pod názvem LSD, patří mezi halucinogenní látky. Užíván je proto rekreačně, či spirituálně jako psychedelická droga.
Stačí přitom požití poměrně nízké dávky. Již množství v řádech mikrogramů má, jak uvádějí dostupné zdroje, silný efekt. Ten zahrnuje vizuální a zvukové halucinace, roztříštění ega, změněné vnímání času, či euforii.
Je však nutné uvést, že na LSD nevzniká závislost a má extrémně nízkou toxicitu. Problematické jsou při užívání především reakce psychiky ve smyslu úzkostí nebo bludů, které mohou vést k tomu, že si uživatel ublíží.
Kořeny využití této drogy sahají do roku 1938, kdy tuto sloučeninu poprvé syntetizoval švýcarský chemik Albert Hofman. Látka ale při prvotních pokusech na potkanech nevykazovala očekávané účinky, přestal se jí tedy zaobírat.
Teprve později, konkrétně v roce 1943, když si náhodně ve své laboratoři farmaceutické firmy Sandos potřísnil ruku dietylamidem kyseliny D-lysergové, zjistil její psychedelické účinky. Ty čítaly intenzivní pocity od úzkosti po štěstí a barevné fantazie.
O několik dní později si vyzkoušel i cílenou aplikaci. Vzal si 250 mikrogramů a domů už tehdy vážený vědec vyrazil na kole. Podání tak vysoké dávky samo o sobě bylo hazardem. Její účinek popsal tento expert jako závratě, úzkost, poruchy vidění, ochrnutí a záchvaty smíchu. Cestou domů na kole vše viděl zkroucené a rozvlněné jako v křivém zrcadle, jak později vzpomínal.
LSD se v Československu vyrábělo, experimentovali s ním lékaři
A tak zatímco dnes je LSD na seznamu látek zakázaných, v socialistickém Československu tomu bylo jinak. Zde ji pod názvem Lysergamid vyráběla továrna Spofa. Země se v následujících letech stala světovou velmocí nejen ve výrobě, ale i v následných experimentech s ní.
Historie československého LSD bývá proto označována za z nejúžasnějších fenoménů druhé poloviny 20. století. Započala už na podzim roku 1952. U zrodu stál docent Jiří Roubíček z katedry psychiatrie lékařské fakulty v Praze, který tehdy obdržel zásilku od farmaceutické společnosti Sandoz. Což tehdy bylo běžné, jelikož docent Roubíček patřil mezi vědecké kapacity.
Ve své činnosti se zaobíral jevy souvisejícími s bioelektrickou činností mozku a byl i autorem průkopnického výzkumu o využití encefalografie v psychiatrii. Do rukou se mu tak tehdy dostala i studie shrnující výsledky testů s LSD prováděných na zdravých dobrovolnících a pacientech v psychiatrických léčebnách.
V 50. letech se Československo snažilo vyvíjet své vlastní léky, aby se tak dopracovalo k produktům vhodným na vývoz a zároveň aby nebylo tolik závislé na dovozu z kapitalistických zemí.
Navíc v této době odborníci usilovali o pochopení mechanismu duševních poruch. Lékaři se snažili najít látku vhodnou k léčbě těžkých neuróz a psychopatií. Rozhodli se tak podat LSD zdravým pacientům a pozorovat účinky na lidský mozek. Výzkum vedla trojice odborníků Stanislav Grof, Miloš Vojtěchovský a Jan Srnec.
Kromě lékařů své vlastní experimenty prováděla i armáda, která v LSD viděla potenciál na získání moderní zbraně hromadného ničení. Nicméně se předpokládalo, že se s bojovou látkou nebude zabíjet. Najít měla své využití ve formě aerosolu nebo ve formě diverzního použití, například znečištění vodních zdrojů.
LSD si vyzkoušela řada dobrovolníků
Zpočátku se LSD testovalo na dobrovolnících v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Kromě nich lékaři navíc experimentovali s užíváním i sami na sobě. Mezi prvními, kdo se k droze tímto způsobem legálně dostal, byl už zmíněný psychiatr Stanislav Grof a jeho kolega Jan Srnec. Autentická výpověď Stanislava Grofa později zazněla i v dokumentárním filmu Pavla Křemena LSD made in ČSSR. Ten vylíčil, že zážitek mu po profesní i osobní stránce změnil život.
Během 50. a 60. tak LSD mohlo v tuzemsku vyzkoušet legálně mnoho dobrovolníků. Řádově jich byly stovky a autentická svědectví pamětníků jsou k dispozici dosud. Jedním z nich se stala například Jiřina Šiklová, česká socioložka, publicistka, spisovatelka známá angažovaností v gender studies a politice.
Výzkumnými „objekty“ se stávali též studenti medicíny, ale i psychologie či filosofie. Mimo to se účastnili filosofové a umělci. Jít mělo o jedince s „otevřenou myslí“, jak se uvádí. Patří k nim i mnohé známé osobnosti uměleckého života, jako byli mim Boris Hybner nebo herec Petr Oliva, ale třeba i známý režisér Jan Švankmajer.
V této souvislosti se dokonce hovoří i o jménu Karla Gotta nebo o tom, že s LSD experimentoval také někdejší prezident Miloš Zeman. Toto svědectví konkrétně přinesla Jiřina Šiklová, podle které měl dobrý trip. Pro úplnost nicméně musíme dodat, že tehdejší mluvčí exprezidenta Zemana Jiří Ovčáček její veřejně deklarované tvrzení popřel.
Na konci 60. a na počátku 70. let tak bylo komunistické Československo jedinou zemí světa, která legálně vyráběla halucinogenní drogu LSD. Experimenty s touto látkou pak na území ČSSR trvaly až do roku 1974. Završeny byly zákazem ministerstva zdravotnictví, které následně nařídilo veškeré zásoby spálit.
Zdroje
1) LSD testoval i Zeman
2) Psychoterapii s LSD podstoupily v Československu stovky lidí
3) LSD vyrobeno v ČSSR
4) Zeman měl na LSD dobrý trip
5) LSD
