Článek
Římané alkohol u svých manželek netrpěli
Velmi krutě se mohli se svými opilými manželkami vypořádat Římané. Každý z nich měl totiž právo svoji ženu zabít, jestliže ji přistihl opilou. Kde se vzal tak zarputilý odpor těchto milovníků celé řady neřestí? Historici jej vyvozují z dávné legendy, podle níž zakladatel Říma a první král Romulus schválil popravu svojí manželky, kterou přistihl u skleničky. Římané měli pravděpodobně dostatek zkušeností, aby věřili, že alkohol rozvazuje zábrany a svádí ženy k cizoložství. Je pochopitelné, že v patriarchální společnosti, ve které byly ženy vnímány jako majetek mužů, se kladl takový důraz na prevenci.
Myslíte si, že podobný trest ženám možná hrozil, ale ve skutečnosti se nepraktikoval? Z omylu vás patrně vyvede římský historik, rétor a autor anekdot Factorum ac dictorum memorabilium libri IX Valerius Maximus, který ve svém díle mimo jiné připomněl, jak současník Romula Egnatius Mecenius neváhal svoji manželku za nestřídmé pití ubít holí k smrti. Jiná nešťastnice zemřela poté, kdy odcizila klíče od vinného sklípku, hlady.
Metoda, jakou Římané zjišťovali opilost svých ženských protějšků, byla velmi jednoduchá. Důkaz měl přinést polibek mezi manželi. Jestliže muž ze své ženy ucítil alkohol, mohl být její osud zpečetěný. Alkoholová prohibice pro ženy ovšem neplatila bez výjimky. Marcus Porcius Cato připomínal krásky, které podle něj bez strachu z nějakých sankcí pily druhý nálev, rozinkové víno, víno s kořením nebo další sladké nápoje tohoto druhu.
V raném novověku byla konzumace alkoholu ženami spíše výjimkou
Raný novověk sice i nadále zaujímal ke konzumaci alkoholu ze strany žen striktní postoj, přesto byly i takové příležitosti, kdy se ženy za vyloučení veřejnosti setkávaly, a právě tehdy alkohol ve větším množství požívaly. K takovým ženským shromážděním byly využívány třeba ve Šlesvicku-Holštýnsku takzvané dětské kouty a byl tím rozuměn tento zvyk. Když žena porodila, všechny ženy z vesnice se k ní sešly a na náklady otce se podle dobových pramenů velmi hýřivě a prostopášně pro ženy neslušným způsobem veselily. Jako neslušné přitom bylo hodnoceno právě pití.
Charakteristické pro tyto schůzky bylo, že ženy byly schovány před očima mužů a přebíraly od nich na určitou dobu i některé formy jednání. Dokud byly schovány před jejich očima, tak bylo vše v pořádku. Teprve, když byla izolace porušena, začalo pronásledování.
Také pro jiné regiony Říše jsou doloženy vhodné důkazy pro příležitosti, kdy ženy popíjely alkohol, a bylo to trpěno od jejich mužských protějšků. Tuto příležitost představovaly především určité dny – Popeleční středa, Svatodušní pondělí. Tehdy se ženy scházely částečně maskovány na náměstích a spolu se dvěma sudy vína putovaly ulicemi. Mimo obec je pak vypily, přičemž muži byli z těchto pitek vyloučeni. Pod vlivem alkoholu se pak ženy často ženy chovaly jako muži: byly hrubé, praly se a vytloukaly okna. Toto v lokálních prostorách akceptované překračování rolí bylo ale od vrchností bráno jako nebezpečné a bylo pronásledováno.
Konzumace alkoholu ženami byla pro soudobé kazatele nepřijatelná
Ve věci nadměrného pití žen pak byli všichni mužští autoři i kazatelé, lhostejno jaké konfese či věku, zajedno. Na veřejnosti pijící žena platila za ztělesněné zlo. Už Sebastian Franck v jeho roku 1531 vydaném spise hromoval, že v této době nejen muži, ale dokonce i ženy bez ostýchání pijí víno. Pro horlivého kazatele bylo toto jen dalším důkazem a další neklamnou známkou úpadku všeho světského pořádku.
Katolický kazatel Santa Clara označil roku 1709 opilou ženu za nejopovrženíhodnější stvoření na zemi. Zatímco u mužů byla opilost ještě do určité míry trpěna, byly ženy za tento sklon odsuzovány, protože alkohol údajně jejich typické vlastnosti jako lehkomyslnost, vrtkavost nebo hříšnost ještě zhoršoval. Skrz pití ztrácely svůj největší poklad, kterou představovala jejich čest.
V disertaci z roku 1737 O opilosti žen (De ebrietate feminarum) Johann Christoph Göhrs poznamenal, že ženy jsou mnohem rychleji od alkoholu omámeny než muži. Zdůraznil také, že všechny špatné vlastnosti ženského pohlaví jsou působením alkoholu ještě zdůrazněny. Pravý charakter žen, ve střízlivém stavu leckdy skrývaný, tak měl vycházet právě skrz pití najevo, což by mohlo být jakousi variantou známého latinského úsloví „in vino veritas“.
Ve víně je pravda
Proč se muži báli ženské konzumace alkoholu?
Základem pro tuto vehementně zastávanou pozici, která byla zastávána až hluboko do 18. století bylo, že opilá žena nezapadala do žádných klišé slušné, ctné, pokorné ženy. Zajímavým způsobem se ukazují v odborné literatuře o pití dva směry hodnocení opilých žen.
V jednom je obava mužů formulována tím způsobem, že alkohol vede ženy ke kurevství, ony tím ruinují domácnost a muže resp. rodinu přivedou do neštěstí.
Druhým nebezpečím podle autorů jako Johan ze Schwarzenberka a Matthäus Friederich bylo, že opilé ženy vystupují ze svých společensky daných rolí, a tím útočí na identitu mužů. Žena může s pomocí nadměrného pití vklouznout do role muže, tím ale současně pozbývá svoji ženskou čest. Jak ukázala badatelka Ann Tlusty, překračovaly opilé ženy jasně vymezené hranice pohlaví a uváděly ve zmatek jasně vyvážené vztahy mezi pohlavími. Právě toto znejistění bylo jednou z příčin toho, že ženské pití bylo podrobeno ostré sociální kontrole a perzekuci.
Islám si s alkoholem nerozumí ani v současnosti
Ostatně i v současnosti platí v celé řadě zemí ženská prohibice. Příkladem může být Malajsie, kde byla v roce 2009 potrestána jistá Kartika Sari Dewi Shukarnová, protože si s přáteli vyšla na skleničku v jednom z hotelů v Kuantunu, který se nachází v malajsijské správní oblasti Pahang. Když pila asi třetí pivo, objevila se v baru kontrola a zadržela ji, protože se jednalo o malajsijskou muslimku, která alkohol v souladu s pravidly islámu pít nesmí. Nic jí nebylo platné, že se předtím provdala do Singapuru, kde se podobně přísný zákaz tak nedodržuje. Po dvaceti měsících čekání na trest byla nucena vystát šest ran holí a zaplatit pokutu zhruba 25 tisíc korun.
Zdroje
1) Co dělali ve starém Římě muži opilým ženám? Tresty, které dostaly za trochu vína, byly strašné
2) B. Ann Tlusty, Alcohol in the Early Modern World. 2021. (kniha).
3) Za pití piva šest ran holí. V Malajsii poprvé udělili ženě tělesný trest.
