Článek
V roce 1989 činil podle Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) průměrný důchod částku 1639 Kč, ale na ten průměr zdaleka nedosáhl každý důchodce. Ale pro zjednodušení bude vycházet z toho průměrného důchodu. Nostalgici tvrdí, jak tehdy bylo všechno levnější. To sice na první pohled je pravda, ale výrazně nižší byly také příjmy, a to zejména u důchodců.
Není to tak dlouho, co národem vládla hysterie kolem cen másla. Ke konci socialistické éry stála kostka másla (250 g) 10 Kč. Za průměrný důchod jste si tedy mohli koupit celkem 163,9 balení, pokud byste nekupovali celý měsíc nic jiného. Za rok 2023 činil průměrný důchod 20 310 Kč a průměrná cena balení másla za poslední dva roky byla podle ČSÚ kolem 50 Kč. Za jeden důchod by si tedy šlo pořídit celkem 406,2 čtvrtkilových balení másla.
A podobně je to i u jiných položek. Například hladká mouka stála před listopadem 1989 v kilogramovém balení 4,20 Kčs. Za průměrný důchod si šlo tedy pořídit 390,23 kg hladké mouky. I přes výkyvy ceny v posledních letech byla průměrná cena kilogramu mouky kolem 15,5 Kč, takže za průměrný důchod roku 2023 si šlo koupit celkem 1310,32 kilových balení hladké mouky.
Ještě markantnější to bylo u kávy. 100 g zrnkové nebo mleté kávy ke konci socialismu stálo 24 Kčs, 1 kilogram tedy 240 Kčs. Důchodce si tedy mohl koupit za měsíční důchod celkem 6,83 kg kávy. A žádný výběr podle země původu, značky a dalších parametrů. Byl Standard a tím to končilo. A dnes? Levnější druhy káv lze běžně koupit v ceně od 169 Kč za kilogram. I pokud vezmeme jako průměrnou cenu výrazně vyšší částku 280 Kč za kilogram (průměr nejběžněji dostupných levnějších značek káv na srovnávači Zboží.cz), koupil by si důchodce dnes celkem 72,53 kg zrnkové či mleté kávy, tedy více než desetkrát větší množství než za socialismu. Položka za položkou je dnes levnější, dostupnější a nabízená v daleko větším výběru variant. Platí to zejména o veškeré elektronice i bílém zboží do domácnosti, ale třeba i autech, oblečení apod.
Slevové akce – to za socialismu důchodci neznali
Ale to nebereme v potaz fenomén dneška, tedy slevové akce. Zatímco za socialismu byly ceny centrálně stanovované a slevy v podstatě neexistovaly, dnes se dá díky akčním cenám ušetřit poměrně dost peněz. Pro mnohé důchodce, kteří mají čas obíhat různé prodejny ve svém okolí, se z toho stal něco jako sport – vrhají se do obchodů za slevami na cokoliv, i když to třeba ani nemají důvod kupovat. Podstatně větší je i počet prodejen s potravinami a drogerií, takže je i důvod, aby si mezi sebou konkurovaly. To za socialismu byli nejen důchodci rádi, když danou položku vůbec sehnali v jediné samoobsluze a jediné drogerii v dané obci. Zboží bylo málo, takže proč by socialistický obchod cokoli slevoval? Za socialismu neexistovaly ani second handy, různé dobročinné obchody a další šance, jak získat mnoho věcí za podstatně nižší cenu, nebo dokonce jen za odvoz.
Co je dnes dražší
Samozřejmě se najdou i položky, které jsou v dnešní době dražší. Jedná se hlavně o věci související s bydlením, například dálkově dodávané teplo, svoz odpadu a někde i nájmy, dále třeba kulturní akce, jako vstupenky do kina a divadla. Obecně se zdražila cena lidské práce, takže více stojí třeba i oprava obuvi nebo kadeřnické služby. Ale díky dostupnosti mnoha kvalitních a cenově dostupných produktů si můžete třeba obarvit vlasy doma, nebo si koupit nové boty, aniž by se ty starší musely nechat draze opravovat. I důchodci si mohou vybrat.
Jiné možnosti, ale i odpovědnost rodiny
Ale v mnoha oblastech širší nabídka umožňuje si seniorům vybrat. Třeba prodat velký byt a řídit si menší a zbylé peníze investovat třeba do cestování. Nebo se odstěhovat na chalupu a byt ve městě nechat dětem. Daleko méně časté je společné bydlení více generací. Senioři mohou volit i domy s pečovatelskou službou, kde bydlí ve svém, ale s mnoha snadno dostupnými službami. I když to mají v mnoha ohledech dnes jednodušší, velká volnost přináší i větší problémy. Například samotu starších lidí a jejich snadné podlehnutí nejrůznějším podvodníkům. Je jen na nás, abychom s nimi byli co nejčastěji a před „šmejdy“ všeho druhu je dokázali ochránit. Co se nám možná nepovede je přesvědčit je, že za socialismu život nebyl tak růžový, jak si oni sami namlouvají.
Zdroje
1) Graf – Průměrná výše starobního důchodu v České republice
2) Vývoj průměrných cen vybraných potravin
3) Srovnání za rok 1989 a 20122022
4) Ceny potravin v době socialismu a dnes. Levněji až o 400 %
5) Výrobce Marila, Douwe Egberts, Tchibo nebo Jihlavanka: „káva 1kg“
