Článek
Nespavost se dříve či později stane velmi nepříjemným životním společníkem. Avšak není jen nepříjemná, ale zároveň může zásadním způsobem ohrozit váš zdravotní stav. Pro celkově zdravý život je nezbytný kvalitní a dostačující spánek, tzn. pravidelný spánkový rytmus. A pokud ten se z jakýchkoliv důvodů naruší, může jít o závažný problém.
Spánkový režim se začíná měnit u starších osob. Již po padesátce klesá hladina hormonů, ovlivňujících spánek čili snižuje se vylučování melatoninu, jenž je k navození spánku nezbytný. Ale ke zhoršenému spánku přispívá i řada dalších faktorů, a to v kterémkoli věku. Patří k nim chybné stravovací návyky, nedostatečné fyzické aktivity, užívání léků či psychotropních látek a alkoholu, nepravidelnost uléhání k spánku. Dle dostupných zdrojů se odhaduje, že poruchami spánku trpí až 40 % zkoumané světové populace. Dlouhodobé nevyspání pak postupně začíná škodit celému organismu, a to jak po duševní stránce, tak i po tělesné – dokonce se zhoršuje činnost některých orgánů.
Velice častými důvody k nespavosti jsou nevhodné lůžko, čtení nebo sledování televize v posteli, polehávání během dne a nízká celodenní únava, psychické rozladění, nevhodný denní a pracovní rozvrh, hluk, světlo, studené nohy, starosti, tělesná bolest, přemíra kofeinu, pes v posteli, spánek mohou ovlivňovat i fáze Měsíce, a další. Je tedy patrné, že pro zlepšení spánku je nutné tyto faktory odstranit, anebo alespoň zmírnit.
Příčiny nespavosti z jiných zdravotních důvodů
Jednou z příčin špatného spánku může být spánková apnoe. U této poruchy bývá spánek přerušován krátkodobým zastavováním dechu, což je samo o sobě velice nepříjemné, a navíc může vyvolávat bolesti hlavy či zvýšení krevního tlaku a následně srdeční onemocnění. Další poruchou, jež může způsobovat zhoršený spánek, je syndrom neklidných nohou. V obou případech – tedy jak se spánkovou apnoí, tak s neklidnýma nohama byste měli včas navštívit lékaře.
Pravidelný spánkový rytmus mohou narušovat i mnohé léky, které užíváte.
Obtíže v důsledku nedostatku spánku
Nedostatek odpočinku může mít dalekosáhlé dopady na vaše zdraví. Některé výzkumy (Yale University New Haven, Connecticut) ukázaly, že muži i ženy, kteří spali jen 5 hodin denně, byli více ohroženi vznikem cukrovky – postupně začínalo docházet k metabolickému rozvratu. Navíc málo spánku otupuje myšlení a zpomaluje se reakční doba – tím například vzniká vyšší riziko způsobení dopravní nehody. Dalším příznakem nedostatečného vyspání jsou negativní duševní emoce: podrážděnost, nesoustředěnost, neklid, a ty mohou postupně přerůstat v psychické onemocnění různé závažnosti.
Nedostatek spánku a demence
Co je demence? Jedná se o definitivní ztrátu mozkových funkcí, které jsou zodpovědné za paměť, mluvení, schopnost řešit problémy a další kognitivní procesy. U osob s demencí odumírají mozkové buňky rychleji než u lidí bez demence. Žádný zázračný lék na tuto nemoc neexistuje, avšak progresi demence lze významným způsobem zpomalit.
Vztah mezi demencí, což je tedy neurodegenerativní porucha, a nedostatečným spánkem je poměrně složitý, avšak vědci v oblasti medicíny se i nadále zabývají jeho výzkumem (např. studie Whitehall II trvá 30 let). Před nedávnem se zjistilo, že poruchy spánku mají na vznik demence nesporný vliv. Aby tedy bylo možné udržet si kognitivní funkce až do pozdního věku, potřebuje člověk dostatečnou míru kvalitního spánku. I když u jednotlivců se jeho potřeba může samozřejmě lišit.
Nejčastějším projevem při nedostatku nebo špatné kvalitě spánku je rozvinutí Alzheimerovy choroby. Spánek hraje důležitou roli při udržení zdraví mozku tím, že odstraňuje toxiny spojené s Alzheimerovou chorobou a podporuje tvorbu správných nervových spojení; a to může zpomalit pokles kognitivních funkcí a předejití demence. Jde však celkově o začarovaný kruh: lidé, které postihne demence na základě jiných faktorů, nejčastěji behaviorálních, socio-demografických, kardio-metabolických, duševních, trpí následně nespavostí v noci a zvýšenou potřebu spánku ve dne. Takže vše je vzájemně propojeno – špatný spánek může přivodit demenci, demence zhoršuje lidem kvalitu spánku. Je však zapotřebí ještě pokračovat v dalších výzkumech a observaci mladších osob, aby se prokázalo, zda dlouhodobější poruchy spánku v mladším věku mohou být rovněž podnětem k rozvoji demence.
A co říci závěrem?
Ke zlepšení spánku a oddálení zhoršování kognitivních funkcí můžete přispět i vy sami, i když vždy je lepší poradit se s lékařem. Upravte svůj denní i spánkový režim, změňte stravovací návyky, provádějte různá cvičení paměti, zařaďte tělocvik, sportování či provozujte jinou fyzickou činnost, abyste byli večer unaveni a chtělo se vám spát.
Zdroje
1) Nedostatek spánku a projevy demence; léčba spánkové apnoe
2) Souvislost délky spánku ve středním a vyšším věku s výskytem demence; sběr dat, tabulky
