Epidemie svrabu se valí Českem. Víme, jak se chránit

Ačkoliv se jedná o mírný nárůst oproti stejnému období loňského roku (kdy do konce května 2024 bylo hlášeno 4 100 případů), celkový trend je znepokojivý. V roce 2023 se svrabem nakazilo přes 9 100 lidí a v loňském roce téměř 9 000. Současný vývoj naznačuje, že i letos se můžeme dostat k podobně vysokým číslům, ne-li je překonat.

Tato čísla nejsou jen pouhými statistikami; představují trvale vysokou úroveň výskytu, která se v posledních letech drží na alarmující úrovni a nyní dokonce mírně stoupá. To znamená, že svrab není jen ojedinělým problémem, ale spíše přetrvávající a rozšiřující se hrozbou pro veřejné zdraví. Označení „epidemie“ je v tomto kontextu zcela na místě, neboť odráží významný a pokračující nárůst počtu případů, který vyžaduje okamžitou pozornost a preventivní opatření.

Svrab se nešíří rovnoměrně po celé zemi. Data ukazují, že některé regiony jsou zasaženy výrazně více než jiné. Nejhůře je na tom Moravskoslezský kraj, kde hygienici k červnu 2025 evidují alarmujících 850 případů svrabu. To představuje téměř 15% nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy zde bylo hlášeno 737 případů. Ani hlavní město Praha nezůstává pozadu – k červnu eviduje 300 případů a pokud bude současný trend pokračovat, loňská čísla budou překonána. Mezi další kraje s vysokou nemocností na počet obyvatel patří Plzeňský, Liberecký a Zlínský.

Regionální rozdíly ve výskytu svrabu naznačují, že šíření onemocnění je ovlivněno lokálními faktory. Mohou to být vyšší hustota obyvatelstva, specifické ohniska nákazy v kolektivních ubytovacích nebo sociálních zařízeních, nebo dokonce socioekonomické podmínky, které jsou v těchto oblastech výraznější. Tato nerovnoměrná distribuce zdůrazňuje potřebu cílených kampaní a zásahů veřejného zdraví, které by zohledňovaly specifika nejvíce postižených regionů.

Epidemiolog Roman Prymula má pro současný nárůst případů jasné vysvětlení: po covidové pandemii, kdy se lidé méně stýkali a cestovali, se vracíme k normálnímu životu. A s tím bohužel i svrab! Více cestujeme, migrace je výraznější a častěji bydlíme v hromadných ubytovnách. To všechno nahrává rychlému šíření parazita. Odborníci navíc varují, že si nemoc často přivážíme z dovolených, například z Itálie, kde hlásí nárůst případů až o neuvěřitelných 750 %!.

Toto vysvětlení odhaluje, že současný nárůst není náhodný, ale je přímým důsledkem širších společenských změn a návratu k předpandemickým zvyklostem. Během pandemie COVID-19 byly přirozené cesty šíření svrabu potlačeny omezením sociálních kontaktů a cestování. Nyní, když se tyto aktivity obnovují, parazit nachází nové příležitosti k šíření. To naznačuje, že současná situace je předvídatelným důsledkem uvolnění restrikcí a zdůrazňuje propojení mezi globálním cestováním a lokálním veřejným zdravím.

Svrab není žádná viróza ani běžná vyrážka! Je to infekční kožní onemocnění způsobené mikroskopickým parazitem – zákeřnou zákožkou svrabovou (odborně Sarcoptes scabiei var. hominis). Tato mrška, menší než půl milimetru, se během pouhých 2–3 minut zavrtá do vaší kůže, kde si hloubí chodbičky a klade vajíčka. A právě to způsobuje to nesnesitelné svědění!. Samička žije 4–6 týdnů a během této doby naklade 40–50 vajíček, z nichž se během pár dní vyvinou dospělci. Bez lidské kůže přežije zákožka jen asi 3 dny, maximálně 7 dní v ideálních podmínkách.

Rychlost, s jakou se tento nepatrný parazit dokáže zavrtat do kůže, je šokující a vysvětluje, proč se tak snadno nakazíte, často bez okamžitého povšimnutí. Jeho mikroskopická velikost z něj činí neviditelnou hrozbu, což ztěžuje prevenci. Skutečnost, že zákožka dokáže přežít mimo lidské tělo po dobu několika dní, je klíčová – zdůrazňuje to, proč je nezbytné ošetřit nejen nakaženou osobu, ale i její okolí. Kontaminované předměty totiž mohou vést k opětovné infekci nebo šíření parazita dál.

Hlavním a nejotravnějším příznakem svrabu je intenzivní svědění kůže! A to ne jen tak ledajaké svědění – je to svědění, které se zhoršuje hlavně v noci, po zahřátí v posteli nebo po teplé koupeli. Může vás dokonce budit ze spánku!.

Kromě svědění se objeví i drobné pupínky, puchýřky nebo vyrážka. Někdy můžete na kůži vidět i typické, narůžovělé nebo našedlé chodbičky, které si samička vyhloubila – jsou to takové vlnité čárky, dlouhé 0,5–1 cm, s malým pupínkem na konci.

Kde svrab útočí nejčastěji? Na místech s tenkou kůží! U dospělých jsou to nejčastěji zápěstí, kůže mezi prsty, genitálie, oblast pupku, pasu, podpaží, dvorce prsních bradavek, vnitřní strany stehen nebo kotníky.

POZOR! U dětí a kojenců se vyrážka může objevit i na obličeji, ve vlasech, na dlaních a ploskách nohou, a u kojenců dokonce po celém těle!. Intenzivní škrábání navíc může vést k ošklivým komplikacím, jako jsou hnisavé kožní infekce (pyodermie) nebo ekzémy.

Podrobný popis příznaků, zejména jejich zhoršení v noci a specifická místa výskytu, je klíčový pro včasné rozpoznání. Rozlišení projevů u dospělých a dětí umožňuje přesnější posouzení situace. Včasná identifikace je zásadní nejen pro rychlé zahájení léčby a zmírnění utrpení, ale také pro zabránění dalšímu šíření v rodině a komunitě. Riziko sekundárních infekcí z neustálého škrábání pak podtrhuje naléhavost lékařské pomoci.

Zapomeňte na mýty! Svrab si mnozí spojují s nedostatečnou hygienou nebo špínou, ale to je velký omyl Jak upozorňuje farmaceutka Zdenka Morvai, svrab není ostuda, ale zdravotní problém. Nakazit se může naprosto každý, bez ohledu na věk, pohlaví, rasu nebo společenské postavení. I velmi čistotní lidé, například zdravotní sestry, se mohou nakazit při manipulaci s kontaminovaným prádlem.

Přímé vyvrácení mýtu o špatné hygieně je nesmírně důležité. Odstranění psychologické bariéry studu je klíčové pro včasné vyhledání diagnózy a léčby. Normalizace tohoto stavu podporuje včasnou lékařskou péči a snižuje stigma, což je nezbytné pro efektivní řízení vysoce nakažlivého onemocnění v rámci veřejného zdraví. Otevřená komunikace o nákaze je pak snazší, což pomáhá při kontrole ohnisek.

Svrab je vysoce infekční! Přenáší se především přímým, těsným kontaktem kůže na kůži s nakaženou osobou. To znamená například při spaní v jedné posteli, sexuálním styku nebo dlouhodobém objímání. Důležité je vědět, že krátký kontakt, jako je podání ruky, obvykle nestačí k přenosu nákazy.

Ale pozor, zákeřná zákožka se šíří i nepřímo! Stačí kontakt s kontaminovaným ložním prádlem, ručníky, oblečením nebo dokonce textiliemi na nábytku, kde zákožka může přežít až 3–7 dní bez hostitele.

Rozlišení mezi přímým a nepřímým přenosem, stejně jako objasnění, že krátké kontakty (jako podání ruky) jsou obecně bezpečné, poskytuje zásadní informace. To pomáhá lidem pochopit skutečná rizika oproti těm vnímaným, což jim umožňuje přijmout vhodná opatření bez zbytečné paniky. Zaměření na rizikové situace, jako jsou sdílené postele, dlouhodobý blízký kontakt a sdílené textilie, je klíčové pro efektivní prevenci.

Svrab se nejčastěji šíří tam, kde žije více lidí v úzkém kontaktu nebo kde se lidé často střídají. Mezi riziková místa patří:

Identifikace těchto specifických „ohnisek“ poskytuje veřejnosti cenné informace. Ukazuje to, že problém svrabu není jen záležitostí individuální hygieny, ale má i systémový rozměr spojený s prostředím a institucemi. Lidé tak mohou být obezřetnější při pobytu v těchto zařízeních. Zvláštní zmínka o riziku pro personál zdůrazňuje, že je nutná zvýšená ostražitost a jasné protokoly v těchto sektorech, aby se zabránilo širšímu komunitnímu šíření.

A tady je ta zrada! Od chvíle, kdy se nakazíte, do objevení prvních příznaků (svědění a vyrážky) může uplynout 2 až 6 týdnů!. U lidí s vysokou úrovní hygieny může být inkubační doba dokonce delší, což ztěžuje diagnostiku. Z tohoto důvodu se často „ten, od kterého jsme to chytli,“ hledá velmi obtížně.

Pokud jste se už ale svrabem nakazili v minulosti, příznaky se při opakované infekci objeví mnohem rychleji – už za 1 až 4 dny, nebo dokonce do 24 hodin!.

Dlouhá inkubační doba je kritickým faktorem, který přispívá k tichému šíření svrabu. Nakažený jedinec může nevědomky přenášet parazita po celé týdny, než se objeví jakékoli příznaky. To vysvětluje, proč je nezbytné léčit všechny blízké kontakty, i když jsou bezpříznakové – je to jediný způsob, jak účinně přerušit řetězec přenosu. Kratší inkubační doba při opakované infekci pak slouží jako varování pro ty, kteří již svrab měli, a zdůrazňuje potřebu okamžité reakce při opětovném výskytu příznaků.

Pokud máte podezření na svrab, neváhejte! Okamžitě navštivte lékaře. Můžete jít ke svému praktickému lékaři, který provede základní diagnostiku, nebo přímo k dermatologovi (kožnímu lékaři). Lékař diagnózu potvrdí na základě klinického obrazu (typické příznaky) a může provést i rychlé a bezbolestné vyšetření pod mikroskopem (seškrábne vzorek kůže z chodbičky) nebo dermatoskopem (osvětlená lupa).

Zdůraznění okamžité lékařské konzultace a objasnění, koho navštívit, odstraňuje nejistotu a podporuje včasné jednání. Zmínka o diagnostických metodách demystifikuje proces a činí jej méně zastrašujícím pro pacienta. Tento první krok je naprosto nezbytný pro zahájení účinné léčby a prevenci dalšího šíření.

Léčba svrabu spočívá v aplikaci speciálních mastí a krémů, tzv. antiskabietik, které jsou výhradně na předpis. Lékem první volby je často krém s 5% permetrinem (např. Infectoscab). Alternativou, bezpečnou i pro nejmenší děti a těhotné ženy, je sírová mast (5–10 %).

Je klíčové aplikovat přípravek důkladně na celé tělo, od krku dolů, včetně míst mezi prsty, pod nehty a na genitáliích. U mladších dětí je třeba natřít i obličej a vlasatou část hlavy. Po namazání celého těla si NEMYJTE ruce!. Permetrin se nechává působit 8–14 hodin (ideálně přes noc) a poté se důkladně smyje. Sírová mast se aplikuje 3 po sobě jdoucí dny a po dobu léčby se nedoporučuje mýt. Pokud svědění přetrvává, může být nutné léčbu zopakovat za 14 dní.

Pro zmírnění nesnesitelného svědění mohou lékaři předepsat antihistaminika nebo kortikosteroidy. V případě, že dojde ke komplikacím v podobě bakteriální infekce z rozškrábaných ran, mohou být nutná i antibiotika.

Léčebný režim vyžaduje přísné dodržování. Důraz na důkladnou aplikaci léku na celé tělo je zásadní pro vyhubení všech zákožek, neboť i malá neošetřená místa mohou skrývat přeživší parazity a vést k opětovné infekci. Dlouhá doba působení a případná potřeba opakování léčby ukazují, že nejde o rychlé řešení, ale o pečlivý proces. Možnost použití sírové masti pro citlivé skupiny zajišťuje komplexní přístup k léčbě.

Spolu s léčbou nakažených osob je naprosto zásadní důkladná hygiena domácnosti. Svrab nepřežívá na povrchu dlouho, ale bez správné dekontaminace se můžete snadno nakazit znovu!.

Tato část je naprosto klíčová. Jelikož zákožka dokáže přežít mimo lidské tělo několik dní, ošetření prostředí je stejně důležité jako léčba nakažené osoby. Bez důkladné dekontaminace všech textilií a povrchů je opětovná infekce vysoce pravděpodobná, což vede k frustrujícímu cyklu selhání léčby. Specifické pokyny (praní při vysokých teplotách, uzavírání předmětů, vysávání) poskytují jasný a proveditelný plán. Upozornění, že běžné dezinfekční prostředky proti roztočům nefungují, zabraňuje zbytečnému úsilí a zajišťuje, že se lidé zaměří na osvědčené metody.

Toto je naprosto zásadní pravidlo: Léčit se musí vždy celá rodina nebo kolektiv, i když někteří členové nemají žádné příznaky!. Vzhledem k dlouhé inkubační době, kdy člověk může být nakažlivý, aniž by o tom věděl, je přeléčení všech blízkých kontaktů jediným způsobem, jak účinně přerušit řetězec přenosu a zabránit tichému šíření.

Během léčby je doporučena izolace alespoň na tři dny. Ačkoliv někteří lékaři nemusí vystavit neschopenku, je důležité trvat na izolaci doma do vyléčení. Chodit s infekčním onemocněním mezi lidi, například do MHD nebo posílat nakažené dítě do školky, je příliš velké riziko a může nakazit ostatní.

Tento bod představuje klíčovou zdravotnickou direktivu. Vzhledem k dlouhé inkubační době, kdy jedinci mohou být nakažliví bez příznaků, je souběžná léčba všech blízkých kontaktů jediným efektivním způsobem, jak přerušit řetězec přenosu a zabránit nepozorovanému šíření. Doporučení izolace během léčby podtrhuje vysokou nakažlivost svrabu a odpovědnost za ochranu ostatních.

Je důležité vědět, že svědění může přetrvávat ještě mnoho týdnů po úspěšné léčbě, i když už jste se zákožky zbavili. Tento jev se odborně nazývá postskabietický pruritus. Na kůži mohou také přetrvávat uzlíky, a to i po dobu 3 měsíců. Pro zmírnění tohoto přetrvávajícího svědění je vhodné použít místní kortikosteroidy a kůži promazávat hydratačními krémy.

Pokud se však po léčbě objevují nové pupínky nebo chodbičky, může to znamenat opětovnou infekci nebo nedostatečně provedenou léčbu. V takovém případě je nutná kontrola u lékaře a případné zopakování léčby i všech hygienických opatření.

Tato informace pomáhá zvládat očekávání pacientů a zabraňuje zbytečné úzkosti nebo opakovaným, neúčinným léčbám. Vysvětlení, že svědění po léčbě je normální, pomáhá pacientům pochopit průběh uzdravování. Zároveň však poskytuje jasný signál (nové léze), který naznačuje potřebu opětovného vyšetření lékařem, což zajišťuje, že skutečné reinfekce nebo selhání léčby jsou okamžitě řešeny.

Pravidelné mytí těla a rukou, používání vlastního ručníku, ložního prádla a oblečení je základem osobní hygieny. Také je důležité mít nakrátko ostříhané nehty a dbát na čistotu pod nimi. Je však klíčové si uvědomit, že samotná hygiena nezaručí, že svrab nechytnete. Jak již bylo řečeno, nakazit se mohou i velmi čistotní lidé.

Zatímco dobrá osobní hygiena je vždy doporučena pro celkové zdraví, je důležité sdělit, že sama o sobě není neprůstřelným štítem proti svrabu. To posiluje dřívější sdělení, že stav není „ostudou“, a pomáhá řídit očekávání. Znamená to, že ačkoli jsou osobní návyky důležité, musí být kombinovány s širším povědomím a environmentálními opatřeními, zejména v rizikových prostředích.

Buďte obzvláště obezřetní při pobytech mimo domov, například v noclehárnách, ubytovnách, sociálních a zdravotnických zařízeních. Vyhýbejte se podezřelému ubytování a nesdílejte ručníky ani ložní prádlo. V případě rizika nesdílejte jednu postel. Vyhýbejte se těsnému kontaktu s osobami, které mají příznaky svrabu – například s lidmi, kteří si výrazně stěžují na noční svědění a mají typickou vyrážku.

Tato rada poskytuje praktické a proveditelné tipy pro snížení rizika v prostředích s vysokou expozicí. Umožňuje jednotlivcům činit informovaná rozhodnutí, zejména při cestování nebo v situacích zahrnujících sdílené obytné prostory. Důraz na rozpoznávání příznaků u ostatních (noční svědění, vyrážka) umožňuje proaktivní vyhýbání se vysoce rizikovým kontaktům.

Nejdůležitější prevencí je včasné rozpoznání a okamžité zahájení léčby. Při jakémkoliv podezření na svrab co nejdříve navštivte lékaře a zahajte doporučenou terapii, abyste zabránili šíření na další osoby.

Toto slouží jako zastřešující preventivní strategie. Rychlá akce při podezření prospívá nejen jednotlivci, ale je také životně důležitým opatřením na úrovni komunity pro omezení šíření tohoto vysoce nakažlivého parazita. Posiluje celkové poselství zprávy: povědomí, rychlá akce a důkladnost jsou klíčové.

Svrab se v České republice skutečně šíří a jeho výskyt je v posledních letech na znepokojivě vysoké úrovni, s aktuálními daty naznačujícími další nárůst. Tento parazit, zákožka svrabová, je zákeřný a vysoce nakažlivý, šíří se nejen přímým kontaktem, ale i prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Dlouhá inkubační doba znamená, že se může šířit nepozorovaně, a proto je klíčové léčit všechny blízké kontakty, i když nemají příznaky.

Je naprosto zásadní zbavit se mýtu, že svrab je známkou špatné hygieny. Může postihnout kohokoli, bez ohledu na čistotnost. Tato stigmatizace vede k prodlevám v léčbě a dalšímu šíření.