Hlavní obsah

H-systém byl snem o bydlení, peníze však končily v Sociální demokracii

Foto: Martin Strachoň (Wikimedia Commons)

Miloš Zeman byl předsedou sociální demokracie.

Kauza zkrachovalého H-Systemu představuje jeden z nejznámějších případů podvodu v divokých 90. letech, kdy se teprve rodil kapitalismus a hospodářství se osvobozovalo z osidel pětiletek. Dodnes přitom není vyřešena. Co se tehdy stalo?

Článek

Historie tohoto případu se začala psát už v roce 1993. Šlo o stavební projekt stejnojmenné společnosti, za kterým stál Ing. Petr Smetka. Ten sliboval výstavbu levných bytů a rodinných domů v obcích Horoměřice, Statenice, Lichoceves a Velké Přílepy severozápadně od Prahy.

Zlomek zájemců se k bydlení skutečně dostal, hovoří se asi o 30 lidech. Výstavba začala v roce 1995 ve Velkých Přílepech a Horoměřicích u Prahy. Dokončit se podařilo právě přibližně tři desítky domů. Většina se však slibovaných nemovitostí nikdy nedočkala, šlo asi o 1 000 účastníků. Už v roce 1997 se společnost dostala do potíží kvůli špatnému finančnímu vedení, konstatují dnes dostupné zdroje.

To vedlo k jejímu kolapsu a následnému krachu. Lidé zapojení v H-Systemu tím přišli o o miliardu korun. Majoritního akcionáře Petra Smetku soudy za vytunelování firmy potrestaly 12 lety vězení. Někdejší klíčová tvář H-Systemu už stihla kompletní trest absolvovat, zpět na svobodu se podnikatel dostal v roce 2016. Dosažením spravedlnosti v tomto směru však případ ani zdaleka neskončil.

Stavební bytové družstvo Svatopluk se s následky krachu potýká dodnes. Proč? Pro rozpletení této kauzy se musíme vrátit do roku 1998. Družstvo založila část poškozených klientů H-Systemu s jednoduchou myšlenkou: Že budou ve výstavbě sami pokračovat, byť za cenu dalších investic.

Majitelé si byty po zkrachovalém H-Systemu dostavěli, podle soudu jim nepatří

Členové družstva, v němž figuruje asi 600 lidí, si nakonec domy sami skutečně dostavěli. Došlo k tomu ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Povolení za určitých podmínek tito lidé získali od správce konkurzní podstaty Karla Kudláčka. Jeho nástupce Josef Monsport měl ale na celou věc jiný názor a vyzval obyvatele k vyklizení nemovitostí. Ty se měly prodávat.

Získané prostředky následně měly posloužit k uspokojení věřitelů zkrachovalé společnosti. Tedy i dalších klientů, kteří se na rozdíl od členů družstva Svatopluk rozhodli, že ve stavbě pokračovat nebudou. Celý případ tak putoval k soudu. Ten rozhodl, že nemovitosti i nadále náleží do konkurzní podstaty H-Systemu, tedy nejsou ve vlastnictví obyvatel. O vystěhování obyvatel rozhodl v roce 2018 Nejvyšší soud, lidé se ale tehdy vystěhovat odmítli.

Ústavní soud vykonatelnost původního rozhodnutí Nejvyššího soudu zprvu odložil, ale stížnost družstva Svatopluk proti verdiktu ohledně vyklizení nakonec odmítl a nařídil obyvatelům domy v roce 2019 skutečně opustit. Toto rozhodnutí potvrdil i Josef Monsport. Namítal však, že nehodlá obyvatelstvo vystěhovat. Chtěl nemovitosti prodat jako celek jednomu majiteli, který by je současným obyvatelům dál pronajímal.

A právě pronájem je další částí sporu. Obyvatelé původně neměli s konkurzním správcem na byty, v nichž žili, ani nájemní smlouvu. Josef Monsport podal na družstvo proto žalobu, respektive žaloby, v nichž žádal úhradu peněz za využívání bytů v bytových domech. Za roky 2016 až 2018 to konkrétně mělo být 18,26 milionu korun s úroky. Družstvo tuto sumu uhradilo.

I v letech 2019 až 2021 však podle žaloby další obyvatelé nemovitosti využívali bez jakéhokoli právního nároku a i v tomto případě se proto předmětem sporu stalo ušlé nájemné. Stavební bytové družstvo Svatopluk tak podle rozhodnutí soudu, o kterém v roce 2024 informovala média, musí zaplatit dalších 18 milionů korun.

Obyvatelé mají zaplatit za užívání vlastních nemovitostí, už podruhé

Správce žaloval družstvo o nájemné konkrétně v 8 domech, v nichž je zhruba 60 bytů. Nárok potvrdily už pražské soudy, dovolání družstva jako nepřípustné odmítl Nejvyšší soud. Soud navíc uložil bytovému družstvu Svatopluk povinnost zaplatit Josefu Monsportovi i náklady řízení ve výši dalšího půl milionu korun.

Samotné nemovitosti se ale v rukou svých původních majitelů udržely. Drtivá většina obyvatel bytů v Horoměřicích si je nakonec sama z konkurzní podstaty přednostně vykoupila, a to v roce 2021. Bezmála dvě dekády sporů vyčerpaly podle jejich vlastních slov vlastníky natolik, že nakonec přistoupili i na nastolené cenové podmínky.

Částky za odkup přitom byly mnohem vyšší než původně očekávali. Celé sídliště má po zohlednění investic podle znaleckých posudků hodnotu zhruba 160 milionů. Znalecké posudky při určování konečné sumy zohledňovaly stáří bytů, stav, dispozice i další skutečnosti, například jestli byt má předzahrádku nebo balkon.

Zmizelý majetek samotného H-Systemu se dodnes nenašel s výjimkou areálu Rabyně na břehu Slapského jezera. Soudobá média označují celý systém jako klasické „letadlo“. Smetka podle obžaloby převáděl peníze klientů na společnosti, které v 90. letech založil. Podnikatel se hájil tím, že mu pouze nevyšel podnikatelský záměr. Sám se v této akci považoval za oběť protikorupční akce vlády někdejšího premiéra Miloše Zemana nazvané Čisté ruce.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:
H-System
Radim Smetka

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz