Článek
V duševním světě je jako trauma chápána psychicky výjimečná situace či neobvyklý zážitek, které přicházejí nečekaně a nelze se tedy na ně předem připravit. Může to být například kriminální čin, dopravní nehoda, živelná katastrofa, nečekaná ztráta blízké osoby nebo jeho vážné onemocnění apod. Vždy se ale jedná o událost, která představuje přímé ohrožení daného člověka nebo někoho z jeho blízkých.
Lidé postižení traumatem jsou vystaveni bezmoci, ztrátě kontroly nebo obrovskému strachu. Tyto extrémní situace nejsou schopni zpracovat tak, jak jsou zvyklí, tedy buď bojem a čelením problému, nebo útěkem a ukrytím se před ním. Když nemohou ani jednu z těchto variant zvolit, dostávají se do bezvýchodné situace, s níž si neví rady.
I trauma je individuální
Co je traumatické pro jednoho, může jiná osobnost zvládnout bez větších potíží. Obecně lidé hůře zvládají něco, co bylo zapříčiněno někým z rodiny či přátel než třeba živelnou pohroma. Poranění duše způsobené blízkou osobou, které postižený člověk důvěřoval, mohou být dlouhodobější. Zklamání důvěry se překonává hůř než třeba povodeň. Traumatické je například také zneužívání nebo citová deprivace jak v dětství, tak v dospělosti.
Trauma tak může být jak jednorázové, tak i dlouhodobé. Stejně tak odpověď našeho organismu se může projevovat akutně, ale i jako posttraumatická stresová porucha. Ta se paradoxně může dostavit ve chvíli, kdy příčina původního traumatu zmizí, například když se někdo dostane z válečného prostředí do bezpečí. Nebo když se žena zbaví tyrana po rozvodu.
Proč potřebujete pomoc
Hodně lidí se s traumatickou situací snaží vyrovnat bez psychoterapie. Stále ještě u nás převládá pocit, že duševní stav nepotřebuje odborníky, což je samozřejmě omyl. I když se může zdát, že jste trauma zvládli, může se vracet stále znovu a znovu v podobě posttraumatické stresové poruchy. Psychické trauma totiž zasáhne nejen psychiku postižené osoby, ale i jeho tělo a chování. Bez odstranění příčiny, tedy změny toho, jak si traumatickou událost vaše tělo i duše pamatuje, se neuzdravíte. A právě proto potřebujete psychoterapii.
Bez té se neobejdou dokonce ani lidé, kteří sami psychoterapii jiným poskytují. Ani oni sami se bez moci s traumatem nemohou vyrovnat. U řady traumatických situací se psychoterapie nesmí omezit jen na jednu postiženou osobu, ale terapeut musí pracovat i s jeho partnerem, případně dalšími blízkými osobami. Trauma musí postižení zpracovat, k čemuž slouží různé psychoterapeutické techniky. Vždy se ale jedná o dlouhodobou spolupráci mezi klientem a terapeutem, která musí být založena na vzájemné důvěře.
Postupné kroky
Trauma pacient zpracovává postupně a společně se svým terapeutem se může radovat i z postupných dílčích úspěchů, jimiž může být například znovuzískaná vnitřní stabilita, zvládnutí vzteku nebo panických stavů, zlepšení sociálních vazeb postižené osoby, ale i jeho pracovních či studijních předpokladů, jako je soustředění, schopnost učit se, plánovat si aktivity apod. Důležité je také obnovení sebevědomí a citových projevů. U každého klienta jsou postupné cíle odlišné, vždy závisí na konkrétní situaci, ale vždy je nutná trpělivost a vytrvalost během psychoterapie.
Jak boji s traumatem pomáhat vlastními silami
Obecně se doporučuje pohyb, zejména na čerstvém vzduchu. Je jedno, zda bude cvičit, běhat, jezdit na kole nebo se jen procházet po lese, ale vždy vám to dodá nové impulsy a pomůže najít rovnováhu. Je dobré nezůstávat se svými strachy sám doma. Můžete své problémy sdílet s blízkými, nebo s nimi jenom být, abyste věděli, že nejste sami. Stanovte si limity, jak moc chcete trauma rozebírat. A pokud nikoho vhodného nemáte, zkuste si najít podpůrnou terapeutickou skupinu s lidmi, kteří mají stejný či podobný problém. Relaxujte a věnujte se vlastnímu zdraví. Kouzelným elixírem je spánek, naopak alkoholu a jiným drogám se snažte vyhýbat. A hlavně se nebojte vyhledat odbornou pomoc, když vás trauma omezuje v běžném životě.
Zdroje:
1) Duševní trauma: co to je?
2) Terapie
3) Jak pracovat s traumatem
Trauma Therapy: How It Works and What to Expect
