Článek
Se svou ženou jsem se seznámil na střední. Vyrostli jsme na malém, konzervativním městě, takže být gay pro mě tehdy nebyla zrovna možnost. Začali jsme spolu chodit, protože to pro mě bylo dobré krytí a já se jí líbil. Nikdy jsem neměl moc velký sexuální apetit. Dřív jsem si myslel, že je to kvůli potlačované homosexualitě, ale dnes už vím, že jsem spíše na asexuálním spektru. Muži se mi rozhodně líbí, ale i s těmi největšími fešáky jsem měl na sex chuť tak jednou, dvakrát do měsíce.
Asi před patnácti lety jsem se jí přiznal. Byla zdrcená, ale přijala to. Poprosila mě, jestli bychom spolu mohli dál „chodit“, dokud si nenajdu přítele. Souhlasil jsem, protože jsem si jí vážil jako nejlepší kamarádky. Dohodli jsme se, že budeme dál bydlet spolu, protože jsme byli mladí a sami bychom nájem neutáhli. Budeme spolu chodit ven s přáteli, ale zároveň se budeme vídat s jinými lidmi. Potkal jsem pár kluků, ale s žádným to nebylo na vážný vztah, a ona byla spokojená, když se po svých eskapádách vracela domů ke mně.
Pak otěhotněla. S někým jiným. Všichni předpokládali, že jsem otec já. A já si vždycky přál být otcem v domácnosti. Posadil jsem si ji a řekl jí, že pokud bude chtít, vezmu si ji, pokud ona bude živitelkou rodiny. Že se postarám o miminko, o dům, o všechno, pokud nás ona zaopatří. Vysvětlil jsem jí, že bych chtěl pokračovat v našem dosavadním uspořádání. Ona by měla jistotu péče o dítě a já bych měl život, jaký jsem si vždycky přál.
Souhlasila a v srpnu 2011 jsme se vzali. „Naše“ dcera se narodila v lednu 2012. Život byl přesně takový, jaký jsem chtěl. Neměli jsme spoustu peněz, ale vycházeli jsme dobře. Byla čerstvě po vysoké škole a neměla nejlépe placenou práci, ale já byl tak šťastný, že jsem táta, že na ničem jiném nezáleželo.
Asi před pěti lety jsme se opili a poprvé spolu spali. Probudil jsem se druhý den ráno a byl jsem v šoku, jak moc toho nelituju. Střízlivý bych to určitě neudělal, ale ji to udělalo tak šťastnou, že to udělalo šťastným i mě. Bylo to… fajn. Nebyla to žádná hrozná, nechutná věc. Fyzicky mě to nepřitahovalo, ale její štěstí mě naplňovalo.
Zeptala se mě na to a já jí řekl pravdu. Jsem gay, nepřitahuješ mě, ale miluju tě jako člověka. A pokud ji fyzický vztah udělá tak šťastnou, můžu to pro ni udělat. Kolik žen je s muži, kteří je nepřitahují?
Když přišla pandemie, znovu jsme si promluvili. Zhodnotili jsme, že vídat se s jinými partnery není bezpečné, a tak jsme s tím kvůli bezpečí „naší“ dcery přestali.
Naše druhá dcera se narodila před třemi dny. Byly tam nějaké komplikace a manželka musela na akutní císařský řez. Když jsem tam stál a bál se o ni, uvědomil jsem si to. Nejenže ji mám rád, já ji miluji. Jsem do ní zamilovaný.
Stále se identifikuji jako gay. Stále mě sexuálně nepřitahuje. Ale mám život, jaký jsem si vždycky přál. Mám dvě krásné dcery. Mám šťastný život jako z amerického filmu. A kdybych to mohl celé udělat znovu, absolutně bych nic nezměnil. Jsem gay a jsem zamilovaný do své ženy.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
