Článek
Vím, zní to divně, možná i trochu děsivě, ale pro mě to byla představa absolutního odevzdání se někomu, komu bezmezně věřím.
S mým přítelem Tomášem jsme spolu dva roky. Náš vztah je postavený na upřímnosti a komunikaci. A tak jsem se mu jednoho dne svěřila. Čekala jsem, že uteče, že si bude myslet, že jsem se zbláznila. On byl nejdřív zaskočený, bál se, aby nepřekročil nějakou hranici. Ale já jsem ho ujistila, že je to to, co doopravdy chci. Že chci, aby se mě dotýkal, i když sním.
A tak to udělal. A aby mi z toho nechal „vzpomínku“, kterou si budu moct prohlédnout, až se probudím, udělal při tom pár fotek. Bylo to naše tajemství. Náš malý, intimní svět, do kterého nikdo jiný neměl přístup. Ty fotky byly schované v tajné složce v jeho telefonu a byly důkazem naší absolutní důvěry.
Minulý víkend jsme byli na grilovačce u přátel. Byla tam i Klára. Známe se od dětství, ale poslední roky se náš vztah rozpadal. Zůstala v ní jakási hořkost a závist, kterou jsem nikdy nechápala.
Tomáš si nechal telefon na stole, když šel pro pivo. A Klára, zřejmě ze zvědavosti nebo ze zlomyslnosti, jeho telefon vzala a začala si ho prohlížet. A našla tu složku.
Ale neudělala to, co by udělal normální člověk. Nezeptala se mě v soukromí. Místo toho udělala scénu. Uprostřed večírku, před všemi našimi přáteli, začala křičet.
„Lidi, podívejte se, co je ten váš kamarád Tomáš za zvrhlíka!“ ječela a mávala jeho telefonem. „Fotí si ji, když spí! To je nechutný! To je prakticky znásilnění!“
V tu chvíli se zastavil svět. Všichni se otočili. Na Tomáše. Na mě. V jejich očích byl šok, znechucení, odsouzení. Tomáš zbledl a nebyl schopen slova.
Snažila jsem se to vysvětlit. „Počkejte, to je omyl!“ křičela jsem. „Byl to můj nápad! Já jsem to chtěla!“
Ale nikdo mě neposlouchal. V jejich očích jsem byla jen oběť, která svého trýznitele brání. Chudinka, která si nechce přiznat pravdu. Klára svým jediným, zákeřným útokem zničila všechno.
Od toho večera je Tomáš pro naši partu vyvrhel. Lidé se mu vyhýbají, šeptají si za jeho zády. Je označený za úchyla. Je zničený. Každý den se mi omlouvá, i když nemá za co.
A já jsem pohlcená pocitem viny. Moje tajná, intimní fantazie, můj projev absolutní důvěry, se v rukou mé „kamarádky“ změnila ve zbraň, která zničila reputaci muže, kterého miluju. A já teď nevím, jak to napravit. Jak přesvědčit svět, že realita je úplně jiná než ten ošklivý příběh, který si všichni vyprávějí.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
