Článek
Digitalizace hraje důležitou roli v programu Pirátské strany. Když se v posledních volbách dostala strana se svými skromnými čtyřmi mandáty do Poslanecké sněmovny a společně se Starosty a koalicí Spolu utvořila Vládu ČR, post ministra pro místní rozvoj připadl právě Ivanu Bartošovi. Ten si jej převzal od Kláry Dostálové (hnutí ANO) a čekalo ho spoustu nedotažených projektů. Jedním z nich bylo právě digitalizování stavebního řízení. Projekt měl původně stát vyjít přibližně na 2 miliardy korun a měl být realizován firmami sdruženými pod ICT unií. Prezidentem tohoto sdružení je politik za ODS, Zdeněk Zajíček. Už v roce 2018 byl Zajíček smluvně zavázán s MMR a vše nasvědčovalo tomu, že zakázka připadne jedné z jeho přidružených firem.
Ivan Bartoš stoupl Zajíčkovi na kuří oko, klacky pod nohy mu hodili kolegové z vlády
Ivan Bartoš po nástupu do funkce provedl revizi plánovaného projektu na digitalizaci stavebního řízení. Částka 2 miliardy mu ale přišla příliš vysoká, a tak projekt zrušil a začal nanovo. Vypsal nový tendr na zakázku zhruba za 400 milionů korun a v tu chvíli se začal velice hlasitě ozývat Zdeněk Zajíček, který tento krok silně kritizoval. Zajíček tehdy argumentoval tím, že rušit takový projekt po jeho zaběhnutí je finančně nákladný nesmysl. Otázka je, jestli Zajíčkovi vadilo skutečně rušení zajetého projektu za miliardy nebo fakt, že poté, co Ivan Bartoš vypsal na zakázku nový tendr a následně vybral dodavatele, byly firmy, které jsou sdružené pod ICT unií vedenou Zdeňkem Zajíčkem, náhle ze hry.
Když se v červenci nový portál pro správu stavebního řízení spustil, snesla se na něj vlna kritiky za nefunkční systém, a to i ze strany vládních kolegů. Publicista David Klimeš v rozhovoru na ČT 24 ale zmínil, že MMR nemělo jinou možnost. Ačkoliv chtěl Bartoš ještě v květnu zákon rozložit a získat tak více času pro dotažení digitalizace, zbytek vlády to takto neviděl.
Z veřejných zakázek si mastí kapsy jen některé vybrané firmy
Tématu se věnoval pořad Reportéři ČT v epizodě Error, kde se mimojiné nastínilo také to, jakým způsobem veřejné zakázky fungují. Princip vendor lock in se evidentně uplatňuje i při veřejných zakázkách státu a jakákoliv snaha vymanit se z něj, může evidentně stát progresivní ministry místo. Vendor lock in představuje stav, kdy je zadavatel zakázky závislý na konkrétním dodavateli a jeho řešeních, ať už jde třeba o zavedení nového softwaru či vylepšení stávajícího. Ačkoliv by stát rád zadal projekt někomu jinému, protože by to nejspíš bylo levnější, musí zvolit dodavatele jako v minulosti, aby měl například jistotu, že různé systémy budou fungovat paralelně na sobě. Jak je ale vidět na případu digitalizace stavebního řízení, takový systém sahá hluboko do kapes daňových poplatníků a krmí převážně ty, kteří si ve svém odvětví vydobyli jakýsi monopol. V tomto kontextu je řeč právě o firmách sdružených pod Zajíčkovou ICT unií.
U zahraničních, převážně západních, sousedů přitom není neobvyklé využívat tzv. open source systémy, a to i v případě veřejných státních zakázek. Díky otevřenému zdrojovému kódu se do výběrových řízení mohou přihlásit a připravit se na něj také menší soukromé firmy. Tato otevřenost pak vytvoří i lepší konkurenci a i takový hráč, jako je stát, je pak schopnější tlačit ceny zakázek dolů. V České republice je však v tuto chvíli několik firem, které jsou rozparcelované po republice a prodávají své produkty státu za vyšší ceny, ačkoliv na ně stát ani nebude mít licenční práva.
Zůstává tak otázka, do jaké míry je odvolání Ivana Bartoše skutečně rozhodnutí premiéra Fialy. Jestli premiér sám usoudil po poslední schůzce, že ministr Bartoš již není schopný tento úřad vykonávat, nebo jestli na něj působil tlak jeho spolustraníků, zvláště těch, jako je Zdeněk Zajíček.
Zdroje:
1) Reportéři ČT: Kdo může za nefunkční digitální stavební řízení?
2) Krátce k problematice vendor lock-in
3) Open Source vs. Vendor lock-in v souvislosti širší reality nasazování a provozu velkých IT řešení – část I.
4) Nafouknutý problém, imaginární příběh. Spor o stavební řízení trvá
