Článek
Moje sestra nikdy moc nedbala na hygienu. Zuby si začala pořádně čistit, až když jí našli dva kazy. A dodnes si odmítá čistit jazyk, takže jí táhne z pusy. Naše máma ji vždycky rozmazlovala, takže se o sebe nikdy nemusela pořádně starat.
Její zlozvyky se ale teď naplno projevily v jejím pokoji. Máme malou čivavu, která spí u ní. A protože je to pes, občas udělá loužičku nebo hromádku na psí podložku, kterou jsme tam museli dát. Bářin jediný úkol v domácnosti je uklízet po psovi a udržovat si v pokoji pořádek.
Nedělá to.
Je schopná nechat psí hovínka na podložce ležet několik dní. Podložky skoro nemění. Došlo to tak daleko, že tam teď musím chodit denně já a uklízet to, protože ten smrad se nedá vydržet. A to není všechno. Nikdy si nečistí matraci. Jednou jsme to zkoušely spolu a z té matrace tekla hnědá špína. Své povlečení pere tak jednou za měsíc.
Díky tomu všemu ona sama i její pokoj strašně smrdí. Máme pokoje hned vedle sebe, takže když otevřu dveře, okamžitě mě praští do nosu ten puch.
Mám velmi citlivý nos a trpím na smyslové přetížení. Ten zápach je pro mě fyzicky nesnesitelný. Nemůžu už skoro vydržet být v její blízkosti, hlavně po ránu, když vyleze ze svého pokoje nasáklá tím odérem.
Snažím se jí to říct. Zkouším to po dobrém. „Báro, prosím tě, vyper si to povlečení.“ „Báro, musíš po tom psovi uklízet.“
Ale ona si jen myslí, že si z ní dělám legraci. Že ji jako starší sestra škádlím. Odpoví mi nějakou dětinskou frází jako „sama smrdíš“ nebo protočí panenky a ignoruje mě. Vůbec mě nebere vážně.
Nevím, co mám dělat. Za pár měsíců dělám maturitu a odcházím na vysokou, pravděpodobně do jiného města. Kdo po ní bude uklízet pak? Děsím se představy, že tyhle návyky přetrvají do její dospělosti. Jak si najde přítele? Jak bude bydlet na koleji?
Miluju ji, je to moje sestra. Ale zároveň mě přivádí k šílenství. Jak ji mám přimět, aby mě konečně začala brát vážně, než bude pozdě?
Máte sourozence, jehož zlozvyky vás přivádějí k šílenství? Jak se vám podařilo (nebo nepodařilo) je přimět, aby vás brali vážně? Podělte se o své příběhy na pribehy.kral@seznam.cz. Někdy je nejtěžší domluvit se s těmi, které máme nejraději.