Článek
Nedávná výzkumná studie zveřejněná na vědeckém portále JAMA Network se zaměřila na analýzu dat ze statistik National Violent Death Reporting System (NVDRS). Závěry práce byly šokující – osmou nejčastější příčinou úmrtí dětí v USA ve věku 5 až 11 let se ukázala být sebevražda. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory předčasného úmrtí v těchto případech pak patřilo duševní zdraví, předchozí sebevražedné chování, trauma a problémy s vrstevníky, školou nebo rodinou.
Nejčastější příčiny dětských sebevražd
Demografické údaje zahrnovaly 134 dětských zemřelých, z nichž 75 % tvořili muži a 59 % běloši s průměrným věkem 10,6 roku. K většině sebevražd došlo v domácnosti dítěte, konkrétně v jeho pokoji. Mezi použitými způsoby sebevraždy převažovalo oběšení nebo udušení (78,4 %), následované střelnou zbraní (18,7 %). Ve všech případech úmrtí střelnou zbraní byla zbraň v domácnosti dítěte uložena na nezabezpečeném místě. Ve více než třetině případů byly u obětí přítomny problémy se školou nebo vrstevníky.
Nejnovější zjištění o sebevraždách v dětství naznačují, že vývoj směrem k sebevražednému chování se kumuloval v průběhu času a že hádka mezi dětskou obětí a členem rodiny nebo kázeňské opatření byly často okolnostmi, které sebevraždu urychlily. Rostoucí počet výzkumů zabývajících se touto problematikou ukazuje, že sebevraždy již dávno nejsou spíše problémem dospívajících a dospělých, jak tomu bylo v minulosti, ale prosakují i do nejmladších generací. Mnozí odborníci proto vyzývají ke snížení věkové hranice pro screening sebevražedných myšlenek u dětí. Zároveň volají po širší spolupráci pediatrů, učitelů i rodičů při práci s dětmi v raném věku s cílem budovat jejich odolnost a identifikovat a zvládat stres.
Moderní doba vyvíjí na dětskou psychiku enormní tlak
Z výzkumů vyplývá, že malé děti získávají představu o smrti a sebevraždě z televize nebo jiných médií, z diskusí s ostatními dětmi nebo z vystavení smrti v důsledku ztráty v rodině nebo v komunitě. Příslušníci generace Z, kterým je nyní kolem 13 až 26 let, vstoupili či vstupují do dospělosti v nejistém období. Formování osobnosti během středoškolského či vysokoškolského studia přerušila celosvětová pandemie, která byla zároveň izolující a smrtící. Po celém světě dále vypuklo hned několik ozbrojených konfliktů, a pozitivnímu myšlení nenapomáhá ani neustávající klimatická krize, která ovlivní nejen současné, ale i budoucí generace.
S prudce rostoucími cenami životních nákladů děti navíc pociťují větší tlak na to, aby byly finančně nebo profesně úspěšné, a méně optimismu, že budou schopny překonat své rodiče. I u mladých dospělých, kteří mají zdánlivě všechny finanční nebo vzdělávací výhody, může současné ekonomické a politické klima podnítit druh tísně, kterému předchozí generace nečelily.
Mladí lidé nevěří, že mohou něco změnit
Finanční nestabilita je koneckonců jedním z významných faktorů přispívajících k sebevraždám u mladších generací. Ve studii provedené na 21 000 osobách ve věku 5 až 19 let byla u osob žijících v nejchudších oblastech o 37 % vyšší pravděpodobnost, že ukončí život vlastní rukou. Podobný, i když o něco méně výrazný trend lze však sledovat i v rodinách zdánlivě zajištěných dětí a adolescentů. To je v rozporu s předpokladem, že mladiství vyrůstající v zemích s vysokými příjmy či studující na vysoké škole by měli mít méně důvodů stresovat se z nezajištění v porovnání s vrstevníky s nižšími příjmy.
Až 30 % dětských obětí, které byly součástí výzkumů, mělo identifikované problémy s duševním zdravím, a téměř 80 procent se léčilo s poruchami chování a/nebo nálad. Dětské oběti měly často v anamnéze sebevražedné myšlenky nebo pokusy o sebevraždu a některé se k sebevraždě vyjádřily přímo v den své smrti. Shodou okolností se ukázalo, že u dětí, které se v útlé m věku pokusily o sebevraždu, je až šestkrát vyšší pravděpodobnost, že se o ni pokusí v dospívání znovu. Vědci tak navrhují důslednější prevenci sebevražd u mladších dětí.
Nejčastější příčiny psychických problémů u dětí
Pro rodiče může být těžké vzpomenout si, jaké to bylo dospívat. Šedá zóna mezi dětstvím a dospělostí je sice obdobím celé řady možností, v této etapě našich životů ale dostávají prostor i stres obavy. Cítíme tlak na to, bychom zapadli do společnosti, dosáhli dobrých studijních výsledků a chovali se zodpovědně. Dospívání je také obdobím rodící se sexuální identity a vztahů a potřeby nezávislosti, která je často v rozporu s pravidly a očekáváními nastavenými ostatními. Rodiče tak často neúmyslně neodhadnou stav svého milovaného dítěte a jejich chování v dítěti může podnítit další negativní pocity o své osobě, které mohou vyvrcholit až v sebevraždu.
Nejrůznější státní i nadnárodní organizace vyvíjejí ve světle těchto informací úsilí o zlepšení kvality a důslednosti vyšetřování dětských úmrtí a zvýšení kvality jejich prevence. Dítě nebo dorostenec si sám problém přizná jen málokdy. Proto je zapotřebí vnější zásah, kdy jeho okolí dokáže problém identifikovat a pomůže mu situaci včas řešit, ať už svépomocí či prostřednictvím odborníků.
Zdroje:
1) Characteristics and Precipitating Circumstances of Suicide Among Children Aged 5 to 11 Years in the United States, 2013-2017
2) Family and School Contexts as Predictors of Suicidal Behavior among Adolescents: The Role of Depression and Anxiety
