Článek
Kontroverzní bisfenol A se objevuje v plastech
Bisfenol A je organická sloučenina ze skupiny bisfenolů, která se vyrábí chemickou reakcí fenolu s acetonem v kyselém prostředí. Používá se při výrobě mechanicky odolných a průhledných polykarbonátových plastů a epoxidových pryskyřic, a to již od 60. let 20. století. Bývá součástí třeba opakovaně použitelných plastových lahví na vodu.
O jeho nebezpečnosti se hojně diskutuje v kruzích toxikologických, lékařských i politických. Všechny tyto skupiny vedou vytrvalý spor s průmyslem, který se této látky nehodlá zcela vzdát, byť z některých výrobků už oficiálně zmizela.
Jaké jsou oficiální závěry? Evropská agentura pro životní prostředí uvedla ve své zprávě z roku 2023, že bisfenol A je přítomen v těle téměř všech Evropanů a představuje potenciální zdravotní ohrožení. BPA byl detekován v moči 92 % dospělých účastníků z 11 evropských zemí. A mezi zkoumanými státy byla mimo jiné také Česká republika.
Bisfenoly narušují hormonální rovnováhu
Bisfenol A je přitom znám pro svou schopnost narušovat hormonální rovnováhu v organismu lidí i nejrůznějších živočichů. Působí jako tzv. hormonální disruptor.
Řada studií na zvířatech tak již potvrdila, že BPA má doslova devastující vliv na schopnost lidské reprodukce. Narušením hormonálních hladin k organismu dochází k poškození endokrinního systému. Navíc může ohrozit vývoj plodu. U můžu kromě tohoto tato složka způsobuje úbytek spermií.
Připisuje se mu však mnohem širší škála negativních vlivů na naše zdraví. Endogenní disruptory se obecně vyznačují také nepříznivým dopadem například na funkci štítné žlázy. Stejně tak se uvádí, že přispívají ke změnám chování a připisuje se jim role jednoho z faktorů zvyšujících sklon k obezitě.
Bisfenol A působí jako karcinogen
Bisfenol A se ukázal být také látkou karcinogenní. Konkrétně bylo zjištěno, že vystavení plodu jeho působení má vliv na vývoj prsní tkáně plodu a zvyšuje riziko výskytu rakoviny prsu v pozdějším věku.
Ze studií prováděných na zvířatech vyplývá, že tato látka rovněž má pravděpodobně nežádoucí účinky na ledviny a játra. Mechanismus účinku však dosud objasněn nebyl.
Uvádí se přitom, že ročně se na světě vyprodukuje na 3 milióny tun bisfenolu A využívaného v potravinářství a zubní medicíně. Člověk je tak této zátěži vystaven velmi intenzivně a podle expertů, mezi něž se řadí například Frederick vom Saal, emeritní profesor biologie z University of Missouri-Columbia, jde o stav, který je vysloveně alarmující.
Bisfenol A ohrožuje především děti
Zvláště ohrožené jsou přitom kontaktem se závadnými výrobky malé děti včetně kojenců. Těm hrozí riziko už ve chvíli, kdy se rty pouze dotknou závadného plastu. Přímo kojenecké lahve jsou sice jedním ze segmentů, kde EU již v roce 2011 užívání bisfenolu zakázala, nicméně závadné výrobky se v Česku prodávaly dle dostupných zdrojů i po oficiálním ukončení prodeje.
Podle odborníků navíc další problém spočívá v tom, že se bisfenol A sice nahrazuje, ale používají se další látky, které z hlediska bezpečnosti pro lidské zdraví nejsou o nic méně rizikové. Časté je například nahrazení chemicky podobným bisfenolem S, který je podle aktuálních studií škodlivý rovněž.
Zdroje:
1) Espozice Bisfenolu A
2) Report evropské agentury pro léčivé přípravky
3) Expozice Bisfenolem překračuje zdravé limity
