Hlavní obsah

Koupil jsem si drahou hračku. A hned jsem ji dal prodavači

Vydělávám dost na to, abych si kupoval drahé věci z rozmaru. Dnes jsem si koupil set pro virtuální realitu. Když jsem viděl, jak po něm touží prodavač, který na něj šetří, bez váhání jsem mu ho daroval.

Článek

Vydělávám slušné peníze a upřímně, nikdy jsem moc nepřemýšlel o jejich hodnotě. Mám ve zvyku chodit po obchodech s elektronikou a jen tak si dělat radost. Kupovat si věci, které jsou užitečné, ale hlavně zábavné. Většinou z toho mám radost tak na den a pak ten pocit vyprchá.

Dneska to bylo jiné. Zastavil jsem se v Alze, že si koupím nějaké příslušenství k mému PlayStationu 5. Jak jsem se tak procházel mezi regály, padl mi do oka set pro virtuální realitu.

Zvědavě jsem k němu přišel a všiml si, že cena není tak strašná, jak jsem čekal. Pamatuju si, jak tyhle věci stály majlant. Během minuty, aniž bych o VR cokoliv věděl, jsem se rozhodl. Chci to.

Prodavač mi řekl, že levnější verzi s menší pamětí budou mít až v pondělí. Skladem byla jen ta o dva tisíce dražší. „To je v pohodě,“ řekl jsem bez zaváhání.

Když jsme došli k pokladně a já už vytahoval kartu, přistoupil k nám jiný zaměstnanec. Ten samý kluk, kterého jsem si pamatoval, protože mi už několikrát pomáhal nakládat těžké věci do auta. Zmínil se, že na VR set už nějakou dobu šetří. Začal se mě na něj vyptávat, ale já jsem mu nedokázal odpovědět ani na jednu otázku. Vždyť jsem tu věc objevil před pěti minutami, a přesto jsem si ji právě kupoval.

Po zaplacení mě píchlo u srdce. Cítil jsem se provinile. Koupil jsem si něco za patnáct tisíc po minutě rozmýšlení, zatímco jsou tu lidi, kteří o tom sní a měsíce na to šetří.

Otočil jsem se na toho druhého prodavače. „Můžete si ho nechat,“ řekl jsem to dřív, než jsem o tom stihl přemýšlet. Podal jsem mu tu krabici a řekl, že on pro ni bude mít určitě lepší využití než já. Nejdřív byl v naprostém šoku. Pak se mu ale rozzářil obličej a snad milionkrát mi poděkoval.

A ten pocit… ten pocit byl úžasný. Kdybych si ten set nechal, cítil bych to samé co vždycky. Chvilkové vzrušení, které by rychle vyprchalo. Ale ten pocit, který jsem zažil, když jsem mu tu krabici podával, byl přesně ten, který jsem celou dobu podvědomě hledal ve všech těch zbytečnostech, co jsem si kdy koupil. Bylo to poprvé, co jsem se po utracení peněz cítil opravdu šťastný.

Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz