Článek
Před mnoha lety, v době, kdy byla velká ekonomická krize a o práci byla nouze, jsem pracovala ve správě městských sociálních bytů. Měla jsem doma malé miminko a byla jsem vděčná za každou korunu. Proto jsem snášela i to, co by jiný člověk dávno nevydržel. Můj šéf byl totiž naprostý tyran. Byl to zlý a arogantní člověk, který vládl naší malou kanceláří pomocí strachu a ponižování.
Křičel na zaměstnance, nadával jim a neustále se je snažil donutit, aby dali výpověď. Chtěl si totiž na jejich místa dosadit své vlastní kamarády a poskoky. Na nájemníky, kteří bydleli v sociálních bytech, byl neuvěřitelně krutý a jednal s nimi jako s odpadem. Každý den jsem chodila do práce se staženým žaludkem a modlila se, aby si dnes nevybral za oběť zrovna mě.
Ale on si mě vybral. Z nějakého důvodu jsem mu ležela v žaludku a rozhodl se, že mě z firmy vyštípe za každou cenu. Věděl, že nemůžu jen tak dát výpověď, a tak vymyslel plán, jak se mě zbavit jinak. Chtěl mě vyhodit pro „hrubé porušení pracovní kázně“. A k tomu si vymyslel naprosto nesplnitelný úkol.
Jednoho dne si mě zavolal do kanceláře. S úšklebkem na tváři mi oznámil, že má pocit, že se flákám. A že od toho dne si musím vést podrobný deník o všem, co v práci dělám. A to v patnáctiminutových intervalech. Každou čtvrthodinu, osm hodin denně, jsem si měla zapsat, co přesně jsem dělala.
Bylo mi jasné, o co mu jde. Věděl, že v tom shonu a stresu je nemožné něco takového dodržovat. Čekal, že na to po pár dnech zapomenu. A plánoval, že si na mě za pár měsíců vzpomene, zeptá se na ty záznamy, a když je nebudu mít, na hodinu mě vyhodí. Byla to past. A on si myslel, jak je chytrý.
Ale já jsem se rozhodla, že mu tu radost neudělám. Nebudu naštvaná, nebudu se hádat. Budu poslušná. A ten jeho hloupý úkol splním tak dokonale, že na mě nenajde jedinou chybičku. Od toho dne jsem si na stůl položila sešit a každých patnáct minut jsem si zapsala, co jsem dělala.
„8:00 – 8:15: Odpovídání na email od pana Nováka.“ „8:15 – 8:30: Telefonát s paní Dvořákovou ohledně opravy topení.“ „8:30 – 8:45: Kopírování smluv k bytu číslo 12.“ Bylo to otravné a zdržovalo to od skutečné práce, ale já jsem byla pečlivá. Každý den, bez výjimky. Měsíce plynuly a já jsem plnila jeden sešit za druhým.
Přesně jak jsem čekala, asi po třech měsících se ozval. Jednoho dne si mě zavolal do kanceláře. Seděl tam i jeho zástupce, jeho největší kamarád. Oba měli na tváři samolibé úsměvy. Věděli, že mě mají v hrsti. „Tak, paní Lenko,“ začal šéf. „Jakpak jste na tom s těmi svými záznamy o práci? Ukažte mi je.“
Podívala jsem se na něj s klidným výrazem. „Jistě, pane vedoucí,“ řekla jsem. „Dejte mi minutku, jen to vytisknu.“ Jejich úsměvy trochu povadly. Viděla jsem v jejich očích zmatek. Zřejmě čekali, že začnu koktat a vymlouvat se.
Odešla jsem ke svému počítači, kde jsem měla všechny své denní záznamy pečlivě přepsané do tabulky. Klikla jsem na „tisk“. Tiskárna na chodbě se rozjela a začala chrlit jeden papír za druhým. Trvalo to snad pět minut. Když tiskárna konečně utichla, sebrala jsem ten obrovský, několikacentimetrový stoh papírů a odnesla ho šéfovi do kanceláře.
S úsměvem jsem ten balík položila na stůl před něj a jeho zástupce. „Tady to je, pane vedoucí. Tři měsíce mé práce, zaznamenané každých patnáct minut, přesně jak jste si přál.“
Ten pohled na jejich tváře byl k nezaplacení. Zírali na tu horu papírů s otevřenou pusou. Jejich sebejistota byla pryč. Byli naprosto opaření. Listovali v tom, ale věděli, že prohráli. Jejich past sklapla naprázdno. Beze slova mi pokynuli, ať odejdu.
O pár týdnů později se mi naskytla příležitost přejít na jiné oddělení v rámci firmy. Okamžitě jsem po ní skočila. Konečně jsem se zbavila toho tyrana. Ale ten nejlepší epilog měl teprve přijít. O pár měsíců později se po firmě roznesla zpráva. Můj bývalý šéf i jeho zástupce byli na hodinu vyhozeni.
Ukázalo se, že byli zapleteni do podvodů a kradli peníze z firemního fondu. Spravedlnost je někdy pomalá, ale často si najde cestu. A já jsem se jen v duchu smála. Ten, kdo se snažil ostatní zničit kvůli své vlastní aroganci, byl nakonec zničen svou vlastní chamtivostí.
