Článek
Slovensko je Čechům patrně nejdostupnější zahraniční zemí. Díky společné historii má většina z nás jen minimální jazykovou bariéru, a Slováky stále tak trochu bereme „za své“. Stát našich východních sousedů ukrývá mnoho krás. Označován bývá jako země velkolepých měst a majestátních hradů.
K turistickým cílům, které jednoznačně nesmíte na návštěvě minout, patří jednoznačně metropole Bratislava. Ta nabízí četné krásně opravené památky. Prakticky povinností je tak navštívit především Bratislavský hrad. Jeho dominantu představuje monumentální stavba bývalého královského paláce tvořící neodmyslitelné panorama hlavního města.
Daleko odtud nebudete mít například ani do Devínského hradu. Zřícenina původně gotického hradu se vypíná nad stejnojmennou obcí, která je součástí Bratislavy. Svázaná je s ním velmi pohnutá a také dlouhá historie. Zažil slávu i pád Velké Moravy a stal se součástí soustavy pohraničních pevností Uherského království.
Dalším klasickým turistickým cílem jsou jednoznačně Tatry. Jedná se o jediné slovenské pohoří alpského charakteru, které láká zejména příznivce vysokohorské turistiky a horolezectví. Označovány bývají Tatry s jistou nadsázkou za nejmenší velehory.
Letos ale návštěvu Slovenska radši vynecháme.
Robert Fico je zpět ve vrcholné politice
Existuje ovšem značná šance, že letos zůstanou mnohem opuštěnější než jindy. Rozumní lidé totiž musejí být aktuálním vývojem na Slovensku pobouřeni a znechuceni. Triumfální návrat Roberta Fica do premiérského křesla byl pro řadu lidí šokem.
Fico tuto funkci zastával již v letech 2006–2010 a 2012–2018. A nyní se do úřadu předsedy vlády vrátil. V parlamentních volbách v roce 2023 spolu se svou stranou SMER – sociálna demokracia zvítězil drtivě. Svými hlasy ho podpořilo dokonce 530 944 voličů, což je suverénně nejvíc ze všech politiků, informovala tehdy média.
Kontroverznímu politikovi přitom bývá vytýkána jednak proruská orientace. Rusko otevřeně hájil už před volbami, které mu zajistily návrat k moci. I dnes ve funkci dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc Ukrajině i přijetí země do NATO.
Vražda novináře Kuciaka Ficovi vaz nezlomila
Zdálo se přitom, že se po svém prudkém pádu po „kauze Kuciak“ do vrcholné politiky už nevrátí. Právě vražda mladého novináře na Slovensku vyvolala v roce 2018 vlnu masových protestů a Fico byl nucen svůj úřad opustit.
Mladý publicista psal o korupci a podvodech lidí, nad nimiž držel ochrannou ruku stát vedený Robertem Ficem. Tehdy Slovensko zřetelně cítilo, že útok na Jána Kuciaka je útokem na všechny, připomínalo se ve veřejném prostoru po znovuzvolení Fica. A to s dovětkem, že premiér sice není přímo trestně odpovědný za objednání vraždy, nicméně zodpovědnost nese minimálně v rovině morální tím, že vytvořil politické prostředí pro takový čin.
V současné době se postupující slovenská krize dotkla i česko-slovenských vztahů. V reakci na to, že Slovensko pozastavilo vojenskou pomoc Ukrajině a premiér Fico otevřeně vyzval k tomu, aby se otevřela mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou, Češi přerušili mezivládní konzultace se Slovenskem.
Česko je současným vývojem na slovenské straně významně znepokojeno. Bývalý slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss následně reagoval slovy, že vzájemné vztahy se ocitly v nejvýraznější krizi od 90. let.
Čeká Slovensko soumrak demokracie?
Fico tak jasně naznačuje další směřování slovenské politiky. To ostře kontrastuje ve srovnání s působením prezidentky Zuzany Čaputové, o které je možno tvrdit, že obhajuje principy liberální demokracie a její hodnoty. Čaputová také otevřeně kritizovala orbánovskou politiku.
Právě pro liberální část politického spektra jsou politické špičky Smeru doslova odstrašujícím příkladem. Fico totiž usiluje o vybudování propagandistického impéria podobně jako v Maďarsku a jeho udržení se u moci by mohlo ve výsledku pro Slovensko znamenat i konec demokracie.
Její hodnoty bychom přitom měli hájit všichni. Ostatně podstatou demokracie je právě rovnost. Nechceme-li podpořit nebezpečí pro základní principy demokratické společnosti, jednoduše bychom se od kolaboranta Fica měli jednoznačně odvrátit. A to třeba právě i tím, že letos vynecháme oblíbenou dovolenou v Tatrách. Existují i jiné a momentálně mnohem vhodnější destinace. Rozhodovat peněženkou by tak nemělo být prioritou, přátelé.
Demokracii musíme hájit i v Česku
Zklamání z vývoje na Západě či v Evropské unii je však zřetelně cítit i v Česku. Růst nerovností a ztráta sociálních a ekonomických jistot stále výrazněji přiklání obyvatelstvo k různým extremistickým tendencím.
Znovu bychom si tedy měli uvědomit, že demokracie hájí základní lidská práva a svobody. Patří k nim v první řadě právo na spravedlivý soudní proces, svoboda projevu, ale i právo na sociální zabezpečení, svoboda volby povolání či svoboda podnikání.
I Česko má přitom řadu politiků ochotných otevřeně podporovat prezidenta Putina, pro něhož by však bylo příhodnějším pojmenováním „diktátor Putin“. Český novinář a komentátor Pavel Šafr uvedl, že Andrej Babiš ruskému prezidentovi závidí rozsah jeho moci, ovládání médií a likvidaci konkurence.
Česká republika by se tak jednoznačně měla mít na pozoru stejně jako Slovensko. A i na domácí půdě bychom se měli pokusit o bojkot výrobků z dílny populisty, který poměrně otevřeně pohrdá demokratickými principy. Agrofertu a dalším podobným oligarchům je tak potřeba říci zřetelné „už dost“. A to nejen v obchodech, ale i na politickém kolbišti.
Zdroje
1) Premiér Fico je vítězem voleb na Slovensku
2) Slovenské volby a demokracie
3) 6 Let po Kruciakově vraždě Fico opět útočí na novináře
