Článek
Vláda představila svůj konsolidační balíček. Ten má za cíl přinést snížení schodku státního rozpočtu. Jen v letošním roce má tento soubor ozdravných opatření do rozpočtu přinést celkem 94 miliard korun.
Zasáhne přitom široké spektrum lidí. Zásadní změny se například dotkly DPH. Některé položky, které se doposud nacházely v sazbě snížené, se od roku 2024 přesouvají do té základní ve výši 21 %. Týká se to například kadeřnických služeb, ale i točeného piva nebo odvozu odpadu.
Četné změny dopadly třeba i na hojně využívané slevy v daních. Ruší se proto třeba daňová sleva na studenta a lidé už nebudou moci využívat ani tzv. školkovné. Odvodová zátěž OSVČ se zvýší z 25 % na 40 % průměrné mzdy.
Národ si zkrátka musí utahovat pověstné opasky. Ostatně řada lidí v současné době doslova počítá každou korunu. Češi vlivem vysoké inflace, která v lednu 2024 činila 9,4 %, v současnosti rekordně zchudli. A podle stávajících odhadů se tak na vysokou hladinu cen budou příjmy tuzemských obyvatel dotahovat dokonce několik následujících let.
Ne všichni si musejí v krizi utáhnout opasky
Mnoho z nás si tak musí odpouštět dříve relativně běžné položky, jako je například nákup oblečení. Ty nákupy, bez nich se jednoduše neobejdeme, jako jsou například potraviny, pořizujeme v současné době prioritně v akcích.
Ne na všechny ale krize dopadla. Energetická společnost ČEZ za pololetí vydělala 21krát více než o rok dříve, informovala média už v roce 2022. Po očištění o všechny mimořádné vlivy činil čistý zisk energetického giganta trojnásobný, šlo o 34 miliard. Společnost těžila z vysokých cen energií.
Podobně jsou na tom tuzemské supermarkety, jimž končí v kapsách zisky z nyní nebývale drahých potravin. Česko je má dokonce v současnosti už jedny z nejdražších ve střední Evropě. Prodejci, kteří momentálně působí na českém trhu jsou přitom pouze pobočkami zahraničních subjektů anebo patří do nějaké větší skupiny.
Že se jim nevede vůbec špatně, dokládají i konkrétní čísla. Například oblíbený obchodní řetězec Penny Market v ČR v roce 2022 zvýšil meziročně zisk o 22 % na 1,153 miliardy korun. Konkurenční Kaufland za finanční rok od 1. března 2021 do 28. února 2022 meziročně navýšil vlastní čistý zisk o 14 % na celkem 3,3 miliardy. Mimo potravinových řetězců si navíc za současné situace polepšili i zemědělci. Těm zisk vzrostly dokonce o 142 % na 22 miliard korun.
Na krizi bohatnou zemědělci i banky
Některé firmy totiž pohotově krize využily a podle expertů jednoduše zvýšily ceny více než bylo adekvátní. O situaci se tak dokonce začal zajímat antimonopolní úřad. V řetězci čítajícím zemědělce, výrobce potravin i obchodníky se však úředníkům prokázat zneužívání dominantního postavení nakonec nepodařilo.
Špatně si ale nevedou kromě potravinářství ale i jiné sektory. Tuzemská ekonomika sice v loňském roce stagnovala, zisky finančních domů se přesto držely na vysoké úrovni. Šestice největších tuzemských bank, což je konkrétně Česká spořitelna, ČSOB, Moneta, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank, dosáhla za první polovinu letošního roku zisku po zdanění ve výši 37 miliard korun.
Výše uvedenému odpovídá také tradiční žebříček časopisu Forbes, který pravidelně informuje o nejbohatších Češích. Kromě jmen zastupujících již jmenované sektory energetiky a zemědělství v něm figurují například i ti, kterým se podařilo vydělat na zbraních.
Výrazný růst jmění tak například ukázal druhý nejbohatší Čech Daniel Křetínský. Výčet jeho majetkového zázemí je přitom velmi obsáhlý, deník Referendum uvádí, že český oligarcha je vlastníkem Energetického a průmyslového holdingu, fotbalového klubu Sparta Praha, obchodního řetězce Makro, knižního řetězce Luxor či médií v České republice (Blesk, Reflex, Info.cz, Frekvence 1, Evropa 2) a ve Francii (Le Monde, Marianne).
Rozdíly mezi bohatými a chudými se zvyšují
Ekonomové přitom upozorňují na skutečnost, že příjmová nerovnost mezi pracujícími v Česku narůstá. Jakub Rákosník, jenž je hospodářským historikem, v rozhovoru pro Reportér magazín uvedl, že v dřívějších dobách žilo pod hranicí chudoby asi 10 % lidí.
Dnes už je to asi 16 % a lze předpokládat, že se počet lidí ohrožených výraznými existenčními problémy bude dále zvyšovat. Také studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí potvrdila nárůst sociálně slabší vrstvy obyvatel, pomyslné rozevírání nůžek a výraznější polarizaci české společnosti. Například ekonom Petr Mach vidí příčinu v tom, že bohatí bohatnou díky zákonům vylobbovaným na úkor chudých.
Nejedná se přitom pouze o české specifikum. To, že extrémně chudých lidí ve světě přibývá, potvrdila rovněž zpráva britské nevládní organizace Oxfam. Příčin tohoto stavu je vícero, podle expertů se především jedná o změny v nabídce a poptávce po kvalifikovaných pracovnících, dále také o nerovný přístup ke vzdělání, který je patrný zejména ve Spojených státech, ale i rozvoj informačních technologií a samozřejmě o globalizaci.
Coby řešení navrhuje Oxfam International zvýšení majetkových daní extrémně bohaté populaci. Mimo to ekonomové vidí cestu také v důrazu na finanční transparentnost, registraci finančních aktiv a to ideálně globálně koordinované, aby došlo k odstranění daňových rájů. Prohlubování rozdílů by mohlo podle některých ohlasů vést ke společenskému a posléze i ekonomickému kolapsu jednotlivých zemí, ale následně i celého světa.
Ostatně v současné době už má sociální rozštěpení dopad na rozvoj společnosti v USA i v Latinské Americe. A přestože v Česku zatím nehrozí scénáře z rozvojových zemí, výrazné rozdíly mezi příjmy bohatých a chudých lidí představují problém, kterému je nutné věnovat adekvátní pozornost, také u nás.
Zdroje
1) Propast mezi chudými se zvětšila
2) Bohatí bohatnou, chudí chudnou
3) Nejbohatší Češi bohatnou krizi navzdory
4) Seznam nejbohatších lidí v Česku
