Článek
Čtrnáct let mého života byla jedna velká, nechutná lež. Můj manžel mi nedávno oznámil, že je gay. Prý se celou tu dobu bál předsudků a útoku, a tak si jako řešení zvolil mě. Použil mě jako zástěrku, jako svůj živý štít před světem. Celá ta léta mě podváděl s muži, a já na to přišla až teď, tím nejponižujícím způsobem – chytla jsem od něj pohlavní nemoc.
Ale to nejhorší mělo teprve přijít. Všichni, naprosto všichni, moji přátelé i rodina, podporují jeho. Posílají mu povzbudivé zprávy, volají mu, jak jsou na jeho straně. Jedna naše společná kamarádka mi dokonce řekla, že jsem sobecká a necitlivá. „Jasně, podvedl tě,“ řekla mi, „ale jen proto, že neměl na výběr. V dnešní době je to pro gaye pořád nebezpečné.“ Dělá si legraci? Jejich soucit a loajalita patří jemu.
Máme spolu dvě děti, ale nikdy nebyl dobrý otec. Vždycky byl k nim odtažitý a kdysi se mi dokonce svěřil, že si přál, abych šla na potrat. Děti jsou ze začínajícího rozvodu zničené a zklamané, ale můj manžel odmítá převzít jakoukoliv zodpovědnost. Schovává se v bytě svého nového přítele. Vlastně už s ním dokonce plánuje svatbu na příštího Valentýna, a to náš rozvod ještě ani není u konce.
Jsem jenom naštvaná. A sama. Přátelé mě opustili, protože litují jeho. Moje rodina mi říká, ať se „chovám slušně“ kvůli dětem. A dokonce i moje terapeutka mi poradila, že bych mu měla být oporou a mít pro něj radost, protože „gayové to potřebují ze všech nejvíc“.
A co já? Co ten čas, který jsem ztratila? Co ten fakt, že celé moje manželství byla lež? Jak mám někomu znovu věřit? Co když mi to další chlap udělá taky? Z té představy je mi zle a jsem v neustálém stresu. Ale zdá se, že na to, jak se cítím já, se nikdo neptá.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
