Článek
Můj strýc Jirka je ten typ člověka, který si nikdy nenechá ujít příležitost, aby mi zkazil den. Od chvíle, co jsem se před rodinou vyoutoval, je každá rodinná oslava provázena jeho jízlivými poznámkami na adresu homosexuality obecně a mě konkrétně.
O víkendu jsem byl mezi rodinnými návštěvami sám a měl jsem chuť se s někým seznámit. Zapnul jsem Grindr. Dávám přednost starším chlapům a hned jsem si začal psát s jedním, kterému mohlo být tak kolem padesáti. Neměl v profilu fotku obličeje, ale to mě nezarazilo. Spousta starších, ženatých chlapů, co nejsou vyoutovaní, to tak dělá.
Psali jsme si skvěle. Konverzace plynula, chemie fungovala. Po chvíli jsme si vyměnili pár lechtivých fotek, které bych teď nejradši vymazal z existence, a domluvili si rande. Tedy, rande… Všichni víme, o co šlo.
Čekal jsem v jedné kavárně kousek od domova. Byl jsem nervózní a natěšený. Pak se otevřely dveře.
A vešel on. Můj strýc Jirka.
V tu chvíli se mi v žilách zastavila krev. Snažil se to hrát, jako že je to náhoda. „Marku, ahoj, to je ale překvapení!“
Nenechal jsem mu to projít. Zatlačil jsem na něj a on se konečně přiznal. Ano, byl to on. A pak spustil omluvnou tirádu. O tom, jak ho mrzí všechny ty hnusné věci, co mi za ty roky řekl. Že mě neodsuzuje tak, jako já jeho.
Na chvíli jsem si myslel, že to je snad nějaký pokřivený, ale přece jen pokus o usmíření.
Mýlil jsem se.
Protože on pokračoval v konverzaci. A tvářil se, jako by naše schůzka měla pořád pokračovat podle původního plánu. Jako by pořád měl zájem… se mnou něco mít.
Zvedl se mi žaludek. Řekl jsem mu, že se zbláznil, vstal jsem a odešel. Během pár minut mi začaly chodit zprávy. Musel jsem si jeho číslo zablokovat.
Celou dobu jsem si říkal, jaký je to neuvěřitelný pokrytec. Jak může někoho tak nenávidět za něco, co sám tajně dělá?
A pak mi došlo to nejhorší. Ta nejděsivější část celé téhle noční můry.
On totiž v profilu neměl fotku obličeje. Ale já ano.
On celou tu dobu věděl, že si píše se mnou. Se svým vlastním synovcem. Všechny ty dvojsmyslné zprávy, všechny ty fotky, které si vyžádal… Všechno to dělal s plným vědomím, kdo jsem.
Najednou to nebylo jen o pokrytectví. Bylo to o něčem mnohem temnějším a zvrácenějším. Ta jeho omluva v kavárně nebyla upřímná. Byla to jen další manipulace.
Už to není jen strýc-pokrytec. Je to strýc-úchyl. A já teď nevím, co s touhle příšernou informací mám dělat.
Objevili jste taky u někoho z rodiny tajemství, které vám vyrazilo dech a ukázalo ho v úplně jiném světle? Napište mi na pribehy.kral@seznam.cz. Někdy je největším šokem zjistit, s kým doopravdy žijeme.
