Článek
Jmenuju se Martin, je mi dvacet a mám sedmnáctiletého bratra Davida. Bydlíme na maloměstě a naši rodiče jsou, řekněme, ze staré školy. Homofobní. Představa, že by jejich syn byl gay, je pro ně něco naprosto nepřijatelného.
Asi před měsícem jsem vešel k Davidovi do pokoje bez zaklepání. A přistihl jsem ho s jeho nejlepším kamarádem Adamem. V posteli. V situaci, která nenechala žádný prostor pro pochyby.
Byl jsem v šoku, ale ne z toho, co jsem viděl. Byl jsem v šoku z té hrůzy, co mi probleskla hlavou: Co by se stalo, kdyby místo mě vešel do pokoje táta?
Nechtěl jsem dělat, že se nic nestalo. Bál jsem se, že se David cítí sám a izolovaný. Nechtěl jsem ho ale ani nutit do rozhovoru, na který třeba nebyl připravený. A tak jsem udělal to, co mi poradil jeden člověk na internetu. Napsal jsem mu dopis.
V tom dopise jsem mu v podstatě napsal, že jsem ho s Adamem viděl. Že mi nemusí nic vysvětlovat. Ale že ho miluju, ať se děje cokoliv, že se mnou může mluvit úplně o všem a že to našim nikdy neřeknu. Že jsem jeho spojenec. Dopis jsem mu nechal na stole v pokoji a čekal.
Nikdy na něj přímo neodpověděl. Mluvili jsme spolu dál úplně normálně, jako vždycky. Ale něco se změnilo. Cítil jsem, že je kolem mě o něco uvolněnější. Jako by z něj spadl nějaký neviditelný balvan.
A pak přišel Silvestr.
Šli jsme na velkou párty ke kamarádům. Já, David i Adam. Žádní rodiče, žádná rodina. Jen my tři a spousta přátel.
Když se blížila půlnoc, všichni jsme odpočítávali. Tři, dva, jedna… A v tom hluku a veselí jsem viděl, jak se David otočil k Adamovi a dal mu pusu. Nebylo to nic dramatického. Jen obyčejná, šťastná pusa o půlnoci. Přímo přede mnou.
A já jsem nikdy v životě neviděl svého bratra takhle šťastného. V jeho tváři byla taková radost a úleva, že se mi chtělo brečet.
Bylo to tiché poděkování. Tichá odpověď na můj dopis. A já v tu chvíli věděl, že jsem udělal správnou věc.
Máte ve svém okolí někoho, kdo možná bojuje se svou identitou v nepřátelském prostředí? Někdy i malý projev podpory může změnit svět. Podělte se o své příběhy o přátelství a spojenectví na e-mailové adrese pribehy.kral@seznam.cz.
