Článek
Stalo se to před pár lety. Můj brácha hrál se svou kapelou v místním kulturáku a celá naše rodina se ho tam samozřejmě vydala podpořit. Já jsem vzal svou tehdejší přítelkyni Adélu a vyrazili jsme taky.
Na parkovišti bylo plno, ale našli jsme místo jen pár aut od toho tátova. Uvnitř jsme si dali pár piv, poslouchali jsme bráchu a skvěle se bavili s našima a se ségrou.
Asi po hodině na mě Adéla hodila ty své „sexy oči“. A já, jakožto třiadvacetiletý kluk plný piva a hormonů, jsem jí je samozřejmě hodil zpátky. Domluvili jsme se, že si odskočíme ven na cigáro.
Dovedl jsem ji ke svému autu. Byla tma a kolem nikdo nebyl. Třikrát jsem se pro jistotu rozhlédl, a když jsem usoudil, že je vzduch čistý, vytáhl jsem svůj klacek a ona mi ho začala kouřit.
Byli jsme v autě dobrých patnáct minut. Oba jsme byli trochu opilí, ale ne úplně na mraky. Ztratili jsme pojem o čase, protože jsme byli tak zabraní do sebe, že jsme si nevšimli, že bráchův koncert skončil.
První jsem uslyšel zaklepání na okýnko. Oba jsme v sedačkách nadskočili snad půl metru do vzduchu.
Zvednu hlavu.
Ségra. Kroutí hlavou a odchází pryč.
Máma. Stojí tam s nejvíc zhrozeným výrazem, jaký jsem kdy na její tváři viděl.
Brácha. Nakládá si kytaru a kombo do tátova auta.
A táta. Jen se otočil a snažil se mámu co nejrychleji odtáhnout pryč.
Adéla mezitím předstírala, že hledá kontaktní čočku, zatímco já jsem se marně snažil zapnout si poklopec u kalhot.
Druhý den jsme měli naplánovaný nedělní oběd u našich. Chtěl jsem tu situaci nějak předejít, zjistit, jaká je nálada, a hlavně co přesně viděli. Když jsme usedli ke stolu, nadechl jsem se, že začnu s omluvou.
Táta mě ale přerušil. „Tak,“ řekl s naprosto vážnou tváří, „dneska máme k obědu kuře.“
„Super, tati,“ odpověděl jsem, „ale Adéla je vegetariánka.“
A táta, bez jediného mrknutí oka, pronesl větu, která se v naší rodině stala legendou:
„Z toho, co jsme viděli včera, to tak nevypadalo… ledaže bys měl péro z brokolice.“
Dámy a pánové, můj otec.
Přistihla vás někdy rodina v té nejméně vhodné situaci? Podělte se o svůj příběh ponížení na pribehy.kral@seznam.cz. Sdílená trapnost je poloviční trapnost.
