Článek
Chování dítěte je obvykle cílené, a ačkoliv se může zdát, že kontinuálně zlobí, mnohdy se jedná pouze o snahu získat si pozornost rodiče. Porozumění tomu, co dítě skutečně potřebuje, tak představuje jeden ze stěžejních bodů úspěšné výchovy, ne vždy je však rodič schopen se k němu správně postavit. Také z tohoto důvodu rodiče často využívají ověřených postupů, s nimiž měli v minulosti dobré výsledky.
Tyto však nemusí mít z dlouhodobého hlediska kýžený efekt, a dokonce mohou vytvořit nepříjemnou (a následně nepřekonatelnou) překážku, které naruší jejich vztah. Může se jednat právě o nesprávně zvolenou reakci na chování dítěte, kterým bývá obvykle trest. Ten nejenže neučí děti, jak se chovat správně, morálně či podle zavedených společenských pravidel, ale naopak v nich vyvolává negativní pocity vůči rodiči.
Odměňování a trestání děti
Odměňování a trestání jsou v podstatě dva přístupy, kterými většina rodičů řeší usměrňování dětského chování. Tyto přístupy jsou obecně protichůdné a měly by tedy přinášet stejné výsledky, v konečném důsledku tomu tak není. Zatímco odměňování lze charakterizovat jako pozitivní a trestání jako negativní, konotace obou se však mohou měnit a nemusí být vždy účinné tak, jak si rodiče představují.
Jak působí trestání nežádoucího chování dítěte
Trestání je obecně vnímáno jako negativní reakce, která může mít špatný dopad na celkový vývoj osobnosti dítěte. Nejde jen o to, jaký trest rodič zvolí, ale také o to, jakým způsobem pak bude dítě přistupovat k řešení životních situacích. Trestání je v podstatě založeno na snaze o zamezení opakování nežádoucího chování pohrůžkou, která může mít buď násilný charakter (od tělesných trestů se ovšem obecně upouští), nebo motivaci negativním způsobem. Ta spočívá v zákazu nebo odebrání věcí či činností, které má dítě rádo.
Právě pohrůžka a vidina trestu má být pro dítě důvodem chování znovu neopakovat. Pokud rodič ovšem zavede tuto politiku, může narazit také na to, že se dítě bude chovat záměrně nesprávně, aby si získalo pozornost rodiče bez ohledu na riziko trestu, jelikož v takovém případě je mu věnována plná pozornost na rozdíl od situací, kdy se chová správně a které jsou přehlíženy.
Vliv odměňování na disciplínu dítěte
Opačná strategie, tedy odměňování správného chování, by měla fungovat pozitivním způsobem a odstraňovat nedostatky přístupu využívajícího trestání. V tomto případě totiž správně přechází pozornost rodiče na chování, které je žádoucí, a mělo by tedy děti motivovat k jeho opakování.
Také proto je odměňování přístupem, který je preferován a považován za efektivnější, jelikož působí správným směrem, je však nutné jej vnést do reakcí konzistentně, tzn. nekombinovat jej s trestáním za špatné chování, jelikož by se nakonec minulo účinkem. V případě, že se rodič chystá aplikovat přístup odměňování, tedy posilování pozitivní reakcí a pozitivní motivací, měl by se naučit na špatné chování reagovat neutrálně až bezvýrazně, aby nezavdával dítěti důvod myslet si, že jím upoutá jeho pozornost.
Jak aplikovat odměňování, aby bylo účinné
Kromě minimální pozornosti vůči nesprávnému chování by mělo být odměňování také aplikováno správným způsobem, tzn. odměna by měla být adekvátní výkonu. V první řadě by se pozitivní motivace měla maximálně omezit na uznání či projevování láskyplného vztahu. Pozitivní motivace materiální formou mívá na děti spíše špatný vliv, resp. jejich výkonnost v daném směru je nižší, očekávají-li motivaci hmotnou. Mnohem lepších výsledků je dosahováno motivací nehmotnou, kdy je dítě za správné chování chváleno a povzbuzováno nemateriální cestou.
Závěr
Přístup k výchově dítěte může mít významný vliv na to, jakým způsobem se bude stavět ke svým potřebám a získávat si pozornost rodiče. Přístup založený na trestání za nežádoucí chování může vést k jeho častějšímu výskytu, pokud dítě zjistí, že jím získává plnou pozornost rodiče. Přístup založený na odměňování funguje opačným způsobem bývá efektivnější, je však nutné správně reagovat na nežádoucí chování a preferovat nemateriální motivaci.
Zdroje
1) It’s better to give your children rewards than punishments
2) Which Is Better, Rewards or Punishments? Neither
3) Discipline for Young Children, Part 4–Rewards and Punishment
