Článek
Vždycky jsem nesnášel tu šeď klasického zaměstnání od devíti do pěti. To neustálé sezení v kanceláři, poslouchání keců šéfa a pocit, že můj život utíká mezi prsty. Chtěl jsem být svým vlastním pánem, začít podnikat. Jenže v čem? A kde na to vzít peníze? A pak mi to jednoho večera došlo, když jsem si v mikrovlnce ohříval hotovku z Lidlu.
Založil jsem si IČO, což byla otázka pár minut na úřadě. V Makru jsem nakoupil hromadu těch stylových papírových krabiček na jídlo. Založil jsem si profil na Woltu a Foodoře pod názvem „Filipova poctivá kuchyně“. Vymyslel jsem si chytlavé menu – „Babiččina svíčková“, „Poctivý maďarský gulášek“, „Smažák jako od maminky“. Udělal jsem si pár účtů na sociálních sítích, nafotil jídla tak, aby vypadala co nejlákavěji, a dokonce jsem si nechal vytisknout letáčky, které jsem rozházel lidem do schránek v naší čtvrti.
A teď to nejlepší. Moje „vaření“ probíhá následovně: zajedu do Kauflandu nebo do Lidlu, nakoupím ty jejich nejlepší chlazené hotovky. Doma je vyklopím z plastové vaničky, ohřeju v mikrovlnce, přendám do té hezké papírové krabičky, a teď přijde ta magie – přidám něco navíc, aby to vypadalo lépe. Na svíčkovou kápnu trochu brusinkové marmelády, na guláš nasypu čerstvou cibulku a na všechno ostatní se hodí nastrouhaný eidam. To je moje tajemství úspěchu. Sýr.
A lidi to milují! Mám skvělé recenze. „Konečně poctivá česká kuchyně za rozumnou cenu!“ píše jeden zákazník. „Ten guláš byl lepší než od mé babičky!“ píše další. Můj denní obrat se pohybuje kolem pěti tisíc korun. Jsem konečně volný jako pták, bez šéfa, bez kanceláře.
Brzy má sice přijít někdo z hygieny na kontrolu, ale já to mám pořešené. Zákony znám. Provozovat živnost z vlastní kuchyně není nelegální, pokud splníte určité podmínky. A já je splním. Všechno je čisté, suroviny mají platné datum spotřeby (i když jsou z mikrovlnky).
Měl bych se cítit špatně? Měl bych mít výčitky svědomí, že lidi vlastně trochu podvádím? Upřímně? Cítím se spíš hrdý na svou vynalézavost. Našel jsem díru na trhu a zaplnil ji. Lidem chutná, kurýři jezdí, peníze se sypou. A já? Já jsem konečně pánem svého času. Tak co myslíte, jsem podvodník, nebo jen chytrý podnikatel?
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
