Hlavní obsah

Můj muž tajně utrácel naše úspory. Peníze mizely a já tušila, že je něco špatně

Foto: Freepic

Poslední dobou jsem měla divný pocit, takový ten ženský šestý smysl, že se něco děje. Petr byl duchem jinde, a když jsem se podívala na náš společný účet v Georgi, polilo mě horko, protože peníze mizely rychleji, než by bylo zdrávo.

Článek

Hned mi hlavou běžely ty nejhorší scénáře. Má milenku? Začal sázet na fotbal? Proboha, jen ať v tom nejsou drogy nebo nějaké dluhy u lichváře. Znáte to, člověk si hned představí to nejhorší. Snažila jsem se s ním o tom mluvit, ale vždycky to nějak zahrál do autu, že prý moc utrácím za blbosti v Kauflandu a že se mi to jen zdá. Ale já věděla, že to není pravda. Šetřili jsme na novou kuchyň, každá koruna dobrá, a on se tvářil jako by nic.

Rozhodla jsem se, že tomu přijdu na kloub. Jedno odpoledne, když byl v práci, jsem se pustila do generálního úklidu. Spíš to byla záminka, abych mohla prohledat celý byt. Všechno bylo jako obvykle, žádné cizí dámské prádlo ve skříni, žádné podezřelé účtenky. Už jsem to skoro vzdávala, když mě napadla půda. Máme tam takový ten starý, prachem zapadaný kumbál, kam odkládáme věci, co se zrovna nehodí. Vzala jsem si stoličku a vlezla nahoru. A tam to bylo.

Za starou skříní po babičce, pečlivě schované pod dekou, ležely krabice. Desítky krabic. Srdce mi bušilo jako o závod, když jsem se k nim blížila. Nebyly to ale dopisy od milenky ani schované flašky. Byly to krabice od Lega. Ale ne jen tak ledajakého. Byly to obrovské, drahé sady Lega Technic – sporťáky, jeřáby, motorky… Některé postavené a hrdě vystavené jako v nějakém muzeu, jiné ještě originál zabalené. Našla jsem tam i schované faktury z Alzy a Mallu. Když jsem sečetla ty částky, zatočila se mi hlava. Bylo v tom přes osmdesát tisíc! Peníze, které jsme měli na tu kuchyň.

Když se Petr večer vrátil, čekala jsem na něj v obýváku s jednou z těch krabic v ruce. Nejdřív dělal, že neví, o co jde, ale pak se přiznal. Prý je to jeho vášeň už od dětství a styděl se mi to říct, protože by mi to přišlo dětinské a hlavně věděl, že bych mu tak drahého koníčka nedovolila.

Upřímně? Nevím, co si o tom mám myslet. Na jednu stranu se mi ulevilo, že v tom není jiná ženská. Na druhou stranu mi lhal, utrácel naše společné peníze za mými zády a já teď místo nové kuchyně koukám na flotilu plastových autíček. Vůbec nevím, co mám dělat.

Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz