Článek
Přestože většina z nás věří, že je vhodné se ke svému okolí chovat tak, jak chceme, aby se lidé chovali k nám samým, mnoho lidí neváhá s cílem získání osobního prospěchu s druhými manipulovat. Toxické chování může mít řadu pomyslných odstínů. Jedním z nejznámějších projevů je tzv. triangulace.
Triangulace se může projevovat v jakémkoli typu vztahu. Odehrává se v rodinách mezi rodiči a dětmi, mezi partnery, ale i mezi přáteli nebo třeba kolegy v zaměstnání. Prakticky se jedná o to, že do konfliktní situace mezi dvěma stranami je vtažena třetí.
Například mezi sourozenci nebo jedním z rodičů a dítětem se často vytváří vztah, který by se dal popsat jako určitý typ spojenectví proti druhému rodiči. Zejména v dysfunkčních rodinách se jedná o poměrně častý vzorec chování.
Obecně lze ovšem říci, že za projev této manipulace v rámci rodinné dynamiky můžeme považovat dokonce i zdánlivě nevinnou větu, kterou nejspíš v dětství slyšela řada z nás: „Počkej, až se táta vrátí, pak dostaneš.“ Vyhrožovat druhým rodičem lze také považovat za určitou formu manipulace. I ve vztahu k dětem bychom se totiž měli naučit svoje pocity vyjadřovat přímo.
Triangulace se může také vyskytnout v přátelských vztazích, kdy je jedna osoba zraněna a třetí strana je do situace vmanévrována pod záminkou poskytnutí podpory či soucitu. V partnerských vztazích bývá triangulace zneužita pro vyvolání chtíče a žárlivosti.
Kdo a proč se uchyluje k triangulaci?
Jejím úkolem přitom ve skutečnosti je ovládat a manipulovat vztahy. Narcista využívá její vliv ke konfrontaci a porovnávání. Sám se přitom přímé konfrontaci s konkrétní osobou vyhýbá. Proto je běžným prostředkem této formy manipulace především použití nepřímé komunikace, často za něčími zády. Výsledkem jsou pak nejrůznější nedorozumění a komunikační konflikty. Taková manipulativní taktika je proto velmi účinná.
Důvodem, proč se jedinec k této formě manipulace uchyluje, je jednoduše to, že se snaží získat to, co chce, případně i to, že potřebuje odvést pozornost od závažnějšího problému. Manipulátor se ale také může touto kontrolou jednoduše snažit docílit pocitu bezpečí. K využívání triangulace mají sklony nejistí jedinci, kteří touží po pozornosti nebo loajalitě ostatních.
Prakticky lze říci, že tito lidé vnímají druhé pouze jako objekty, které jim mají napomoci chránit vlastní ego. Narcista, který se uchyluje k triangulaci, je často emočně nestabilní osobností. Takový jedinec sebe sama posouvá do role oběti. Považuje se za člověka utlačovaného a bezmocného. Na své okolí tak může paradoxně působit jako citlivý člověk. Mimo to se také může jednat o osoby s diagnostikovanou narcistickou poruchou osobnosti, případně o ty, kteří trpí hraniční poruchou osobnosti.
Někdy je triangulace i neúmyslná nebo si lidé nemusí uvědomovat dopad svého chování. Někteří jedinci používají tuto formu komunikační strategie jednoduše proto, aby se vyhnuli přímé konfrontaci a nemuseli snášet situaci, která pro ně není komfortní.
Co je důsledkem triangulace
Obecně lze říci, že ne vždy musí být triangulace negativní. Mnohdy ji lze považovat za v zásadě neškodnou snahu získat nezaujatý názor na konkrétní problém.
Objeví-li se triangulace v negativním slova smyslu jako forma manipulace, může ale být mimořádně destruktivní. Jedná se o signál narušené komunikace. Znamená to, že výchozí problém se funkčně neřeší, pouze se od něj odvádí pozornost.
Jednotlivec, který je vtažen do pomyslného soukolí manipulace, navíc čelí přílišnému tlaku. Triangulaci lze považovat za mimořádně zraňující. Stane-li se někdo terčem manipulace, vede to u něj k pocitům rozrušení a vyvedení z rovnováhy. Postupně pak dochází k tomu, že manipulované osoby pochybují o sobě samých a ztrácejí důvěru ve své okolí. Ve vztazích pak panuje zmatek, napětí a žárlivost.
Triangulace může být průvodním jevem i vážnějších vztahových problémů, jako je emoční zneužívání. Dochází-li k ní pravidelně, u postižených osob se manifestuje zvýšená míra stresu, případně též může docházet ke zhoršování projevů úzkosti nebo deprese. V krajním případě postižený jedinec již svou situaci nezvládne sám a musí začít vztahové vzorce měnit s pomocí terapeuta.
Jak se triangulaci bránit
V první řadě je potřeba naučit se podobně toxické chování rozeznat. Pokud si jej uvědomíme, můžeme se začít i účinně bránit.
Abychom se účinně ubránili triangulaci, je podstatné nesklouznout do podobných komunikačních vzorců nevědomky. Neměli bychom se tedy stylizovat do role oběti a živit si v sobě pocit křivdy. Máte-li dojem, že vám skutečně někdo ublížil, namísto toho, abyste do svého konfliktu zatahovali další osoby, se pokuste situaci řešit přímo s konkrétním člověkem.
Jedním z nejúčinnějších a nejpřímějších způsobů, jak se vyhnout zapojení do triangulace, je totiž pěstovat zdravou rovnováhu v otevřené a upřímné komunikaci s ostatními.
Nechcete-li být tím, kdo se zapojí do triangulace, mělo by vám napomoci stanovení pevných hranic. Tedy například to, že se s určitou osobou o konkrétních tématech jednoduše nebudete bavit. Naučte se přiměřené asertivitě a nebojte se říkat ne.
Našim cílem by také jednoznačně měla být snaha konfliktní situace konstruktivně řešit, nikoli rozvoj dalších konfliktů podporovat.
Zdroje
1) Triangulace
2) Co je to triangulace a jaký má účinek?
https://www.verywellmind.com/what-is-triangulation-in-psychology-5120617#toc-impact-of-triangulation
3) Co je to triangulace?
