Článek
Stůl plný arogantních žen mě urážel a ponižoval takovým způsobem, že když jedna z nich zašeptala, že jsem „neschopná pipka“, něco se ve mně zlomilo.
Všechny chtěly Mimosu a já, abych se přiznala, měla co dělat, abych stíhala. Bylo narváno. Hned jsem si všimla, že ten jeden stůl dam ve středním věku je čím dál naštvanější. Omluvila jsem se jim za zpoždění, zavtipkovala, že je to dneska opravdu šílenství, a na uklidnění situace jsem jim nabídla rundu pití na podnik. Když jsem odcházela, slyšela jsem, jak jedna z nich procedila mezi zuby to o té „neschopné pipině“.
Lidé se k servírkám často chovají hnusně, ale tohle bylo poprvé, co se mnou někdo mluvil jako s odpadem. Snažila jsem se to přejít a dál se na ně usmívat, ale jen se to zhoršovalo. Začaly se mi posmívat a nahlas mě pomlouvat. Jedna mi řekla, že moje budoucí kariéra vypadá dost bledě, když nedokážu ani nosit pití. „Zlato, vždyť i batole umí donést skleničku.“
Když jsem si přišla pro objednávku jídla, jedna z nich se mnou odmítla mluvit. Jen na mě zírala, zatímco její kamarádka objednávala za ni. To už jsem se neudržela a zeptala se jí, proč to nemůže udělat sama. Zasmála se mi do obličeje, sklopila oči do menu a řekla: „Protože jsi malá hlupačka.“
Byla jsem v práci. Nemohla jsem jí říct, ať táhne do háje. Kdybych se bránila, šéf by mě na hodinu vyhodil.
Nakonec zaplatily účet – útrata dělala skoro pět tisíc korun – a nenechaly ani korunu dýška. Jakmile odešly, zjistila jsem, že ta nejhorší z nich tam nechala svůj telefon - iPhone. Vzala jsem ho, šla zadním vchodem na cigaretu a snažila se uklidnit. Kdo si ta ženská myslí, že je? Bez přemýšlení jsem ten telefon vypla, hodila ho do velkého lisu na odpadky a stroj zapnula. Ten zvuk byl uspokojující.
O pár minut později se vrátila a ptala se několika kolegů, jestli nenašli její mobil. Klidně jsem jí řekla, že jsem si při úklidu stolu ničeho nevšimla, ale že jí zavolám, kdyby se objevil.
Nikdy jsem to nikomu neřekla. A nikdy jsem toho nelitovala. Když se k lidem chováte jako k odpadu, očekávejte, že se vám stanou hnusné věci.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
