Článek
Šluknovsko je oblastí, kterou, navzdory tomu, že je součástí České republiky, tedy země v srdci Evropy, označují mnozí jako pověstný konec světa. Šluknovský výběžek se nachází v severní části okresu Děčín a tvoří severovýchodní část Ústeckého kraje. Ke konci roku 2021 měl tento kraj 798 898 obyvatel, což jej řadí na páté místo v České republice. Hustota obyvatel (150 obyvatel/km2) je vyšší, než vykazuje celostátní průměr.
Demografické složení je specifické. Vyšší je v první řadě zastoupení počtu seniorů. Obyvatelé starší 65 let tvoří téměř 20 % celkové populace. Sociální strukturu Ústeckého kraje obecně navíc charakterizuje nižší podíl obyvatel s nejvyšším vzděláním. To pak souvisí s ekonomickým statusem. Taková sociálně ekonomická elita, jak to nazývají experti, je v kraji zastoupena pouze ze 13 %.
To se výrazně manifestuje právě na Šluknovsku. Oproti zbytku kraje i celého regionu Děčínska zde panuje specifická situace kvůli výrazně odlišné věkové a sociální struktuře obyvatelstva, které je starší a má nižší průměrné vzdělání. Situace se komplikuje i historicky vysokým počtem ústavů sociální péče různých typů. Všemi těmito faktory dochází ke snížení kvality života. Podle sociologického průzkumu ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z roku 2018 také více než 30 % tamních obyvatel uvažovalo, že svůj domov opustí.
Celou lokalitu zatěžuje vysoká nezaměstnanost i sociální nerovnosti. Zřejmě nejpalčivějším problémem je však pro oblast Šluknovského výběžku aktuálně zdravotnictví. V minulosti se již kraj musel potýkat například se zadluženou Lužickou nemocnicí v Rumburku. Celý region tíží především kritický nedostatek zubařů a dalších odborných lékařů primární péče i prevence. Horší dostupnost vykazuje i lékařská pohotovostní služba. Podobně pak nelze opominout nedostatek odborného středního zdravotnického personálu.
Obyvatelstvo umírá na nemoci oběhové soustavy i respirační choroby
To se promítá i do celkového zdraví obyvatelstva. Téměř 61 % úmrtí v regionu je, jak konstatuje dokument Strategie podpory zdraví a rozvoje zdravotních služeb v Ústeckém kraji na období 2023-2033, výsledkem eskalace dlouhodobých zdravotních problémů.
Vůbec nejčastější příčinu úmrtí představují v Ústeckém kraji dlouhodobě v obecném měřítku nemoci oběhové soustavy. V celorepublikovém porovnání je postavení tohoto kraje mezi ostatními kraji nejhůře hodnoceno u většiny příčin úmrtí. Hodnota úmrtnosti je výrazně nadprůměrná u všech příčin u mužů i žen s výjimkou úmrtnosti na dýchací choroby.
Podle dostupných statistik tak až 30 % mužů zemřelo konkrétně na srdeční onemocnění. U žen jsou data ještě horší, uvádí se 32 %. K dalším příčinám úmrtí patří zhoubné útvary, dále covid-19, respirační onemocnění, úrazy a otravy a diabetes mellitus.
Ne vždy samozřejmě tyto choroby končí zcela fatálně. Pro zdravotnictví však i tak představují značnou finanční zátěž. Navíc výrazně snižují kvalitu života pacienta. A v řadě případů rovněž zanechávají trvalé následky. Například diabetes až ve třetině případů doprovázejí závažné komplikace. Jednou z nich je i syndrom diabetické nohy. Ta se projevuje různým stupněm poškození cév a nervů. Častá je i přítomnost infekce, která ve vážných případech může vést až k amputaci postižené končetiny.
Pacienti s diabetem představují zátěž pro zdravotnický systém
Zajímavý náhled v tomto směru poskytují statistiky VZP. Z nich vyplývá, že právě incidence amputací u pacientů s diabetes mellitus je v Ústeckém kraji neobvykle vysoká. Nejvyšší počet výkonů byl proveden v Praze a Jihomoravském kraji, což jednoznačně souvisí se soustředěním závažnějších pacientů do velkých center. Kterých tu navíc vznikl adekvátní počet.
Nicméně Ústecký kraj vykazuje v poměru na počet pracovišť statisticky vyšší počet amputací. Z toho lze dovodit, že úroveň zdravotní péče je zde skutečně nízká a radikální výkony nahrazují systematičtěji vedenou terapii. Způsoben je přitom tento stav nejen výše zmíněným nedostatkem odborníků. Na ty, kteří v systému působí, je totiž současně kladena mnohem výraznější zátěž.
Patrna je totiž v této části republiky i celá řada nepříznivých demografických faktorů, jako je například vysoká míra kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nadváha a obezita. Z čehož plyne též výrazně vyšší výskyt chronických nemocí, jako jsou právě cukrovka, ale také rakovina. V Ústeckém kraji se pohybuje dokonce i podíl kouřících rodiček výrazně nad celorepublikovým průměrem. Tento jev doprovází též vyšší novorozenecká úmrtnost v regionu.
Zdroje
