Článek
Duševní zdraví je chápáno jako schopnost kognitivně, emočně a společensky fungovat. Světová zdravotnická organizace jej definuje jakožto pocit pohody, v němž každý jedinec naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity.
Povědomí o této oblasti se stále zvyšuje. V ordinacích odborníků na duševní zdraví se každý rok ocitne podle dostupných zpráv přes půl milionu Čechů. Podle expertů by jich však psychologa či psychiatra potřebovalo nejméně čtyřikrát tolik. Výskyt depresí a úzkostí je častější než dřív. Což platí nejen pro dospělé, ale také pro děti a teenagery.
Přispívá k tomu současná celospolečenská situace: Nejprve to byla pandemie koronaviru, která přinesla sociální izolaci, ale i strach o životy nás samých a našich nejbližších a celkově obavy o budoucnost. Ty přitom nezmizely ani s nastalou válkou na Ukrajině a s tím související energetickou krizí a rekordním zdražováním.
Kolik stojí odborná pomoc pro duši
Přestože lze sehnat odborníka na tuto oblast i takzvaně „na pojišťovnu“, přičemž nejčastěji to bývá klinický psycholog, vzácněji pak psychiatr, výrazně ke zkrácení čekacích lhůt, běžně počítaných v délce až několika měsíců, přispěje ochota pacienta si za péči zaplatit. Což přitom není nikterak levná záležitost, připravit byste si měli řádově stovky až tisíce korun.
Cena psychoterapie se v současné době běžně pohybuje v rozmezí 600 až 1 500 Kč za hodinové sezení. Tato částka se odvíjí nejen od zkušenosti psychoterapeuta, jeho vzdělání, ale také od místa jeho působení. Služby jsou citelně dražší v Praze. Svůj podíl na ceně má i pohlaví, absolvovaný výcvik a délka praxe. A samozřejmě i určitá „značka“ a to, jak se je schopen a ochoten dotyčný odborník „prodat“. Někteří disponují poměrně značným podnikatelským duchem, což se do výsledné ceny bezesporu promítne.
Typické sezení trvá 45 až 60 minut. To, kolik návštěv váš problém nakonec vyřeší, se ovšem s jistotou říct nedá. V některých případech pomáhá pouze dlouhodobá terapie. A ta už se může do rozpočtu promítnou velmi citelně. Cena se pro řadu lidí může stát dokonce přímou překážkou v tom, aby mohli vyhledat adekvátní pomoc. Obecně tak můžeme říci, že péče o duševní zdraví se v Česku přetavila ve výnosný byznys.
Ten jsou navíc nuceni reflektovat i čeští zaměstnavatelé. Podle magazínu Forbes se v tomto směru stal zlomovým právě rok 2020, kdy byl v tuzemsku oficiálně zaznamenán první případ nákazy onemocněním covid-19. Mnohé společnosti tak vzhledem k náročnému období přetvořily nabízené pracovní benefity a zařadily do nich víc placených konzultací s psychology, volna navíc nebo tematických seminářů a workshopů.
Dočkají se Češi dostupnější psychologické péče?
Vyřešit by neutěšenou situaci ohledně duševního zdraví Čechů primárně dokázalo adekvátní navýšení počtu příslušných expertů. Těch je v současné době vážný nedostatek. Z dat, která shromáždil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), plyne, že v Česku v roce 2024 pracovalo celkem 797 psychologů, což přepočteno činí 14,2 úvazku na 100 tisíc obyvatel. V sousedním Německu přitom působilo v roce 2015 průměrně skoro 50 psychologů na stejný počet obyvatel. Tyto závěry potvrzuje i Světová zdravotnická organizace. V Česku by mělo podle ní být zhruba třikrát více klinických psychologů, než odpovídá současnému stavu.
Změnit tyto poměry ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Například kliničtí psychologové musejí absolvovat náročnou atestaci a počty těch, kteří to zvládnou, jsou proto dlouhodobě extrémně nízké. V průměru jde o 26 lidí ročně, uvedl v únoru letošního roku Český rozhlas. Absolventi psychologie se do atestací zrovna „nehrnou“ nejen kvůli náročnosti zkoušek, ale i kvůli nedostačujícímu finančnímu ohodnocení.
Psychoterapie tak v tuzemsku dospěla do pomyslného začarovaného kruhu: Čím více se mluví o nutnosti adekvátní péče o duševní zdraví, tím více lidí se skutečně odhodlá odborníka se svými problémy vyhledat. Terapeuti jsou pak ovšem zahlcení a další klienty nemohou přibírat. Rozetnout ho nyní může jen ministerstvo zdravotnictví, které má možnost podmínky atestace zjednodušit.
Zdroje
