Článek
Lidé přežívali tisíce let díky schopnosti přizpůsobit se. Pokud žijete v chronickém stresu nebo jste prožili traumatickou událost, aktivují se určité reakce, které vám pomáhají přežít. A tyto reakce jsou známé jako reakce na trauma. A ačkoliv jsou tyto reakce užitečné pro krátkodobé přežití, být neustále v „módu přežití“ je z dlouhodobého hlediska škodlivé pro fyzické i duševní zdraví.
Když se váš mozek naučí adaptivnímu chování, které je nezbytné k tomu, abyste udrželi sebe a svou rodinu v bezpečí, mohou se tyto adaptace přenášet na další generace a může být náročné tento cyklus zlomit.
Trauma v praxi
Setrvávání v režimu přežití může omezit schopnost prospívat, protože život v takovém režimu je založen na reakci na strach či trauma. A někdo, kdo zažil trauma, může mít problém cítit se klidně v situacích, které jsou objektivně bezpečné kvůli obavám, že dojde k další traumatické události.
Například někdo mohl vyrůstat v domácnosti, kde se po generace křičelo na děti, což pramenilo z místa nevyřešeného traumatu a bolesti. Abychom porozuměli mezigeneračnímu traumatu, je důležité si uvědomit dopad toho, co rodiče, prarodiče atd. prožili a co vedlo k jejich křiku. Mohlo to být proto, že rodiče rodičů neměli nástroje, energii nebo podporu či model, aby mluvili laskavě a vlídně se svými dětmi.
Dopad mezigeneračního traumatu by v tomto případě spočíval v tom, že i následující generace bude křičet na své potomky.
Jak vypadá mezigenerační trauma?
U osob postižených mezigeneračním traumatem se mohou vyskytovat příznaky podobné posttraumatické stresové poruše (PTSD), včetně hypervigilance, úzkosti a poruch regulace nálady.
Protože však jedinec trauma sám přímo neprožil, nebudou se u něj vyskytovat flashbacky ani další vtíravé vzpomínky. Místo toho se u jedinců objeví traumatické symptomy a traumatické reakce na události, které se jim nestaly a reakce je tedy zděděná.
Vzhledem k tomu, že reakce na stres jsou spojeny s více fyzickými zdravotními problémy, může se mezigenerační trauma projevit také zdravotními problémy včetně srdečních onemocnění, mrtvice nebo předčasného úmrtí.
Genetika a mezigenerační trauma
Způsob, jakým se náš genetický materiál projevuje v našem těle, neboli způsob, jakým naše geny určují vše od toho, jak vypadáme, až po to, k jakým nemocem můžeme být náchylní, se nazývá epigenetika.
Některé geny jsou po narození neaktivní, ale aktivují se na základě našeho prostředí. To je jeden ze způsobů, jak se přizpůsobujeme prostředí a přežíváme.
Když někdo prožije trauma, jeho DNA reaguje aktivaci genů, které mu pomohou přežít stresující období. Geny, které nás připravují na takové věci, jako je boj, útěk, zamrznutí nebo plachost, se aktivují, aby nám pomohly být připraveni na budoucí nebezpečné situace. Tyto geny jsou pak předány potomkům, aby byly připraveni na případné traumatické události.
Vliv traumatu na regulaci emocí
Vývojové výzkumy poukazují na důležitý dopad traumatu na emoční uvědomění a porozumění. Vzhledem k tomu, že vystavení špatnému zacházení v dětství často zahrnuje zneužívání nebo zanedbávání, děti budou vystaveny modelování vhodného emočního vyjadřování a mohou se u nich vyvinout deficity ve vhodné regulaci emocí.
Krom potenciální absenci nebo nedostatku vhodných modelů může být regulace emocí v kontextu traumatu z dětství snížena také kvůli částečné závislosti na exekutivních funkcích. Exekutivní funkce přispívají k regulaci emocí tím, že kontrolují paměť, aby bylo zabráněno negativním myšlenkám nebo podnětům. Na úkor toho ale potlačují automatické emoční, behaviorální nebo kognitivní reakce.
Vliv traumatu z dětství na disociaci a interoceptivní vědomí
Disociace označuje stav změněného vědomého uvědomování si nebo zapojení se do vnitřního nebo vnějšího požívání a může se projevovat mnoha způsoby, mimo jiné jako pocit nereálnosti, nebo odloučení od sebe nebo okolí (tj. derealizace) nebo pocit, že je identita člověka roztříštěna nebo že je odloučen od vlastního těla. Disociativní příznaky jsou často pozorovány u jedinců, kteří v dětství zažili špatné zacházení, zejména sexuální zneužívání, jako prostředek téměř úplného vyhnutí se myšlenkám, emocím nebo pocitům spojeným s traumatickými vzpomínkami.
Léčba mezigeneračního traumatu
Protože se mezigenerační trauma dědí napříč generacemi, lze ho plně vyléčit vytvořením prostředí, ve kterém se další trauma po více generaci nevyskytuje. Lze jej vyléčit i v kontextu přetrvávajících stresorů pomocí nástrojů, vnitřních zdrojů a podpory potřebných k péči o symptomy a vyléčení prvotní příčiny mezigeneračního traumatu na fyzické/somatické, emocionální, mentální, buněčné a rodové úrovni.
Terapie kognitivního zpracování (CPT)
Terapie kognitivního zpracování (CPT) je podtypem kognitivně behaviorální terapie. CPT je často první volbou při léčbě posttraumatické stresové poruchy, zejména při řešení dlouhodobých následků traumat z dětství u dospělých.
Kognitivně-behaviorální terapie zaměřená na trauma (TF-CBT)
Podobně jako CPT je i kognitivně-behaviorální terapie zaměřená na trauma podtypem kognitivně behaviorální terapie. TF-CBT je účinná pro děti, dospívající a mladistvé, kteří mají výrazné emoční obtíže.
Umělecká terapie
Umělecká terapie neboli arteterapie využívá kreativní vyjádření k řešení a léčení následků traumatických událostí. Mezi výtvarná média patří kresba, koláž nebo sochařství. Krom toho tento typ terapie také může pomoci zlepšit poznávání, podpořit sebeúctu a sebeuvědomění, snížit stres a pěstovat emoční odolnost.
Závěr
Trauma v dětství, zejména pokud bylo prožito v opravdu raném věku, je spojeno s neurobiologickými změnami, které mohou ovlivnit důležité procesy, jako jsou exekutivní funkce a regulace emocí, a také zvýšit riziko disociace a poruch souvisejících s traumatem, jako je posttraumatická stresová porucha a deprese.
Aby nedocházelo k přenosu traumat na další generace, existují zde různé typy terapií, které lze podstoupit. Často se jedná o terapii kognitivního zpracování, kognitivně-behaviorální terapii nebo arteterapii.
Zdroje
1) Trauma sensitive practice with children in care
2) APA Dictionary of Psychology intergenerational trauma
3) What Is Intergenerational Trauma?
4) What Is Intergenerational Trauma?
