Článek
Takže jen rychlé shrnutí, jak se to celé vyřešilo, protože už je po všem. Když se manžel vrátil domů, všechno jsem mu řekla a ukázala mu to video, jak mi Aneta (je jí osmnáct) ničí ten můj krásný vlněný kabát od Pietro Filipi, co jsem si koupila za první větší výplatu. Stál skoro třicet tisíc! A ona ho polila nějakým lepidlem nebo čím, prý „sranda“.
Manžel se mě zeptal, jestli jsem mluvila se švagrem Karlem (Anety tátou), a já řekla, že ne, že všechny ty hádky byly jen s mojí sestrou Janou (Anety mámou), která tvrdila, že přeháním a že mi nic platit nebudou. Manžel jen řekl, že se o to postará.
Teď malé vysvětlení: vůbec nerozumím tomu, jak fungují pojistky a tyhle věci, takže tohle je jen to, co mi manžel pak řekl, jak to probíhalo. Zavolal Karlovi, vysvětlil mu přesně, co se stalo, a poslal mu to video. Pak mu řekl, že kabát byl samozřejmě pojištěný v rámci pojištění domácnosti, že podáme hlášení na pojišťovnu, předložíme video a že možná budeme muset podat i trestní oznámení, aby pojišťovna plnila (ujistil ho ale, že bychom ho pak stáhli, že nechceme Anetu poslat do kriminálu).
A pak mu vysvětlil, co se pravděpodobně stane dál: až nám naše pojišťovna (máme Generali) zaplatí škodu, bude ty peníze vymáhat po nich – po Karlovi a Janě, respektive po Anetě. Buď to zaplatí jejich pojistka (pokud mají nějakou pojistku odpovědnosti), ale pak jim prý šíleně zvednou pojistné. Nebo, pokud pojistka nezaplatí, je může pojišťovna zažalovat a klidně jim můžou sáhnout i na barák, dát jim tam nějaké zástavní právo nebo co.
Karel se prý vyděsil a ptal se, jestli by nám to nemohl zaplatit nějak bez pojišťovny. Manžel mu řekl, že přesně tohle jsme chtěli na začátku, ale že Jana trvala na tom, že nám nedají ani korunu. Ukázalo se, že Karel o celé té věci a hlavně o reakci Jany vůbec nevěděl! Byl prý naštvaný na nejvyšší míru, jak na Anetu, tak na moji sestru.
No a domluvili se na tomto řešení: Anetino auto (měla takovou starší Fabii) se prodá. Pokud cena nepokryje celých těch třicet tisíc za kabát, bude muset Aneta na brigádu a celou výplatu odevzdávat, dokud dluh nesplatí. Navíc má zaracha na zbytek školního roku.
Jsem fakt ráda, že mě lidi v minulé diskuzi povzbudili, abych to řekla manželovi. Sama bych to asi takhle nevyřešila.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
