Článek
Po dlouhé době samoty a pár katastrofálních rande z Tinderu jsem potkala Davida. Vlastně jsme se původně sešli jen jako kamarádi, přes společné známé. Nečekala jsem od toho vůbec nic. Ale bylo nám spolu tak dobře, že z jednoho piva v Karlíně byly najednou dva dny v kuse, které jsme spolu strávili. Procházky po Praze, nekonečné povídání o všem možném, smích, až mě bolelo břicho. Bylo to neuvěřitelné. A co bylo nejlepší – nic se nestalo. Ani pusa. Jen ta obrovská jiskra a pocit, že jsem konečně našla někoho, s kým si rozumím.
Když jsme se sešli podruhé, o pár dní později, už to bylo jiné. To napětí mezi námi by se dalo krájet. A ano, skončili jsme u mě v posteli. A bylo to skvělé. Opravdu.
Jenže od té doby, co se to stalo, mám pocit, že dostal, co chtěl, a má mě tak trochu u prdele. Uběhl týden. Píšeme si, ale tak jednou, dvakrát denně. Krátké zprávy. Ani jednou mi nezavolal. Neřeší, kdy se zase uvidíme. A od včerejška? Od včerejška už vůbec ani neodepsal na moji zprávu. Jen na ni dal na Messengeru „lajk“. To červené srdíčko. To zatím nikdy neudělal, že by neodepsal. Co to má znamenat? Je to nějaký nový způsob, jak říct „viděl jsem, ale kašlu na to“?
Je mi z toho úplně na nic. Nevím, jestli zbytečně nevyšiluju. Celou dobu jsem byla v pohodě, říkala jsem si – má toho hodně v práci, určitě se uvidíme o víkendu, ozve se. Ale od toho včerejšího „lajku“ na mě padla taková úzkost, že už o tom začínám pochybovat. Pořád kontroluju mobil. Dívám se, kdy byl naposledy online. Přehrávám si v hlavě naše poslední rozhovory, jestli jsem neřekla něco špatně.
Takhle se přece nechová chlap, který má zájem, nebo jo? Kam se poděl ten muž, se kterým jsem si dva dny v kuse povídala a smála se? Je možné, aby se všechno změnilo kvůli jednomu sexu? Kamarádky mi radí, ať mu dám čas, ať nejsem hysterická. Ale já cítím, že je něco špatně. Ten pocit v žaludku, ten neklame. Jen nevím, co mám dělat. Mám mu napsat a zeptat se na rovinu, co se děje? Nebo budu vypadat jako stíhačka? Mám čekat, až se ozve sám, a trápit se? Jsem z toho úplně zmatená a smutná.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
