Článek
S partou kámošů občas boxujeme. V místní sokolovně pořádají amatérské zápasy pro zábavu. Jsem docela dobrý, moje skóre bylo 8:0, což mě samotného překvapilo, protože jsem předtím neměl žádné zkušenosti.
Když jsem se dozvěděl, že můj další zápas bude proti ženě, okamžitě jsem znejistěl. Neexistují žádná pravidla, která by to zakazovala, ale bylo to poprvé, co se to mělo stát. Nebál jsem se prohry. Bál jsem se, že budu vypadat jako kretén, co zmlátil ženskou. A upřímně jsem se bál, že jí nechtěně ublížím.
Mluvil jsem o tom s kamarády a všichni mě do toho tlačili. Dokonce i naši mi říkali, ať do toho jdu. Nakonec jsem si promluvil přímo s ní. Zeptal jsem se jí, jestli má zkušenosti a jestli se už někdy prala s chlapem. Řekla mi, že boxuje celý život a že aby se posunula dál, chce porazit muže. Že se chce stát profesionálkou a tohle je pro ni důležitý krok.
V den zápasu přišlo víc lidí než obvykle. Asi je ten souboj pohlaví přitahoval jako nějaká cirkusová atrakce.
A já ji knokautoval v prvním kole.
Okamžitě se na mě snesla vlna bučení. Nechápal jsem to. Sebral jsem se a odešel rovnou z ringu do šatny. Doma mi pak kamarádi, ti samí, co mě hecovali, začali psát zprávy: „Proč jsi ji knokautoval?“ „Nemusel jsi do toho jít tak tvrdě, brácho.“
Zpráva se roznesla po škole a teď jsem pro všechny odpad. Říkají mi, že ze mě bude domácí násilník, co bude mlátit svoji ženu. Dělají si ze mě nechutné vtípky a posílají mi nenávistné zprávy. Je toho na mě tolik, že vážně přemýšlím, že přestoupím na jinou školu.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
