Článek
S Tomášem (22) jsem chodila skoro půl roku. Všechno bylo jako z pohádky, rozuměli jsme si, smáli se stejným věcem a já (20) byla zamilovaná až po uši. Cítila jsem, že je to ten pravý, a tak jsme se domluvili, že spolu poprvé budeme spát. Byla jsem nervózní, ale zároveň jsem se neuvěřitelně těšila. Představovala jsem si svíčky, pomalou hudbu, prostě romantiku jako z filmu.
Začátek byl přesně takový. Leželi jsme u něj v bytě na posteli, líbali se a já se pomalu uvolňovala. Jenže pak se to zvrtlo. Z ničeho nic mě surově přirazil k posteli, chytil mi ruce a začal do mě najíždět. Žádná předehra, žádná něha. Vyděsilo mě to k smrti. Vůbec jsem ho nepoznávala. Začala jsem křičet, ať přestane, že se mi to nelíbí. Naštěstí toho nechal.
Koukal na mě jak vyoraná myš a nechápal, co se děje. „Co blázníš?“ zeptal se. Byla jsem v šoku a naštvaná zároveň. „Co to mělo být? Myslela jsem, že na to půjdeme pomalu, vždyť víš, že jsem panna,“ vyjela jsem na něj. Pořád se tvářil zmateně. „Já vím, ale myslel jsem, že se ti to bude líbit takhle zostra,“ odpověděl. „Proč sis to jako myslel?“ nechápala jsem. A jeho odpověď mě naprosto odrovnala. Prý holky s tetováním a co poslouchají tvrdší muziku, to takhle rády. Že to zná od kamaráda, jehož holka je prý stejná, a taky z nějakých videí na internetu.
Úplně se mi zatmělo před očima. Nejenže mi zkazil okamžik, na který jsem se tak těšila, ale ještě mě hodil do jednoho pytle s nějakou holkou od kamaráda a pornoherečkami. Cítila jsem se ponížená a zrazená. Okamžitě jsem ztratila jakoukoliv chuť v čemkoliv pokračovat. Požádala jsem ho, ať mě nechá být, a on odešel.
Druhý den mi začal bombardovat telefon zprávami a omluvami. Prý ho to mrzí, že to tak nemyslel. Chvíli mi ho bylo i líto, ale pak mi došlo, jaké další předsudky o mně asi má. Co si o mně ještě myslí na základě toho, jak vypadám? Když jsme si pak volali, snažil se to omlouvat tím, že vyrůstal v prostředí, kde se takové věci normálně říkaly. To pro mě ale nebyla žádná omluva. Pohádali jsme se a já to s ním skončila. Moje kamarádka Bára mi sice říkala, ať mu dám ještě šanci, ale já nemohla. To, co udělal, bylo pro mě prostě moc divné a děsivé, než abych mu dokázala odpustit. Chtěla jsem s ním prožít něco výjimečného a on to zničil kvůli hloupému a urážlivému stereotypu.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
