Článek
Jsem vdaná přesně rok a jeden den. S manželem Filipem (30) jsme spolu celkem pět let. Filip má nejlepší kamarádku Sašu (30), se kterou se zná od plenek. Věděla jsem to a nikdy mi jejich přátelství nevadilo. Tedy až do chvíle, kdy jsme spolu s Filipem začali oficiálně chodit.
Saša se vždycky snažila dostat mezi nás. Na každém našem rande se „čistě náhodou“ objevila taky. Bylo to neskutečně otravné, hlavně proto, že jí Filip vždycky dovolil, aby s námi na těch schůzkách zůstala.
Včera bylo naše první výročí svatby. Manžel na něj zapomněl, protože měl naplánovaný výlet autem se Sašou. O tomhle výletu jsem se dozvěděla až ve chvíli, kdy mi oznámil, že odjíždí. Ani jsem se neobtěžovala mu připomínat, že máme výročí. Věděla jsem, že by ten den pravděpodobně stejně strávil se Sašou, i kdyby si vzpomněl. Neřekla jsem mu ani ahoj, prostě jsem se sebrala a odešla. Rozhodla jsem se, že si půjdu nakoupit a udělám si den pro sebe.
Během dne mi ale zavolala jeho matka, aby mi popřála k výročí. Zeptala se, kde je Filip, protože jí nezvedal telefon. Řekla jsem jí pravdu. Že je se Sašou a že na naše výročí zapomněl. Byla v šoku a pak řekla větu, která všechno změnila: „Nemyslela jsem si, že k sobě pořád něco cítí.“
„Jak to myslíte?“ zeptala jsem se. A ona se prořekla. Že spolu chodili na střední. Přitom Filip mi vždycky tvrdil, že Sašu nikdy romanticky nebral.
V tu chvíli to do sebe všechno zapadlo. Možná na naše výročí vůbec nezapomněl. Možná se jen rozhodl nic neříkat, protože miluje Sašu. Kdyby ji miloval, mohl mi to říct, než jsme se vzali. Bolelo by to, ale chápu, že člověk citům neporučí.
Teď nejsem schopná nic pochopit. Cítím se otupělá a prázdná. Vím jen jedinou věc. Můj manžel mě nemiluje.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
