Článek
Máma mě porodila, když jí bylo patnáct. Nevynechala kvůli mně školu, hned další rok začala chodit s Jakubem a když šli na vysokou, bylo jasné, že zůstanu u prarodičů. Oba vystudovali, vzali se a přestěhovali do Prahy.
Máma ale byla vždycky v mém životě. Jezdila domů každý víkend, jen aby se se mnou mohla mazlit. Vždycky mi říkala různé přezdívky, ale nejradši měla, když mi říkala její „výjimečný kluk“. Vozila mi dárky a celý víkend si se mnou hrála. Platila mi kroužky a doučování a snažila se stíhat všechny moje fotbalové zápasy. Jakub s ní nejezdil vždycky, ale když přijel, byla to zábava. Brali mě na ryby a jednou jsme spolu byli dokonce dva týdny stanovat (ale už nikdy víc, protože stanování nesnáším).
Jenže když mi bylo deset, narodila se jim dcera. A před třemi lety druhá. Od té doby se všechno změnilo. Máma přestala jezdit tak často. Už žádné mazlení, žádné přezdívky, žádné dárky. A co bylo nejhorší – už nechodila na moje zápasy. Pořád jsem se ale utěšoval tím, že až půjdu na vysokou, budu moct bydlet u nich v Praze, protože tam mají pokoj pro hosty.
Včera mi ale máma volala přes video. Měla velkou novinu. Oznámila mi, že čeká další dítě. Chlapečka. A s úsměvem dodala: „A teď budu mít dva výjimečné kluky!“
Asi viděla můj kyselý obličej, protože se zeptala, co se děje. A ze mě to prostě vypadlo. Přiznal jsem jí, jak strašně žárlím. Že její dcery mají všechnu její pozornost, teď ji bude mít i ten nový syn, a že pro mě už u nich nezbyde ani ten pokoj na vejšku.
Asi ji to zasáhlo víc, než jsem čekal, protože se rozplakala, nedokázala přestat a musela to típnout.
Teď jsou na mě naštvaní prarodiče, že jsem jí ublížil a že si jich asi nevážím. Volal mi i Jakub. Byl naštvaný, protože máma si teď myslí, že mít další dítě byla chyba. A taky na mě, proč si proboha myslím, že by pro mě u nich doma nebylo místo.
Mám pocit, že jsem to totálně podělal. Sedím ve škole, píšu tohle na internet, protože na to nedokážu přestat myslet a cítím se strašně.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
