Článek
V našem vztahu bylo všechno v pořádku, dokud jsem jí neukázal své úspory a penzijní připojištění. Od té chvíle se něco změnilo. Najednou nevidí smysl v práci a začala náš vztah vnímat tak, že ona je ta krásná a já ten nerdský inženýr, který měl štěstí, že ji má. Než jsme se poznali, byla plná ambicí, chtěla si jít vlastní cestou, nakonec si se sestrou založit vlastní firmu. Ale teď vtipkuje o tom, že bude jezdit v Range Roveru, nosit Lululemon a chodit na jógu.
Znovu jsme se o tomhle „trofejním“ tématu bavili. Zmínila, že já jsem byl kdysi nerd, zatímco ona byla velmi populární. Řekl jsem jí, že není trofejní manželka, že ano, je atraktivní, ale že mezi námi není obrovský rozdíl.
Řekl jsem jí, že kdybychom se potkali, když jí bylo 22 a mně současných 31, tak ano, ale že už jí není 22. Poté, co jsem to řekl, začala šíleně plakat.
Začala říkat, že si o ní myslím, že je ošklivá a opotřebovaná, že její nejlepší léta jsou za ní. Řekla mi, že pokud s ní nejsem šťastný, proč tu vůbec jsem? Ať přestanu ztrácet její čas.
Snažil jsem se s ní mluvit, ale nebyla ve stavu na konverzaci. Nevím, co na to říct, lidi. Chtěl jsem jen říct, že si myslím, že jsme si podobně atraktivní. Jakože si nemyslím, že by si někdo, když nás vidí, otáčel hlavu a říkal si, ó, ona je s ním kvůli penězům? Nebo sakra, on má takové štěstí, že je s ní. Myslím, že je to vzájemné. Ona byla ta, která, pokud vůbec, šla první po mé atraktivitě.
Co mám dělat? Líbí se mi, že oba pracujeme, a nechci tu dynamiku měnit. A nechci, aby si myslela, že je nade mnou, že mám takové štěstí, že ji mám. Chci, aby nás vnímala jako rovnocenné, a ve snaze toho dosáhnout jsem jí ublížil. Jaký je další krok?
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
