Článek
Souhrnné statistiky uvádějí, že v průběhu posledních 5 let se pohyboval počet exekučních řízení kolem 4,5 milionů. Přesnější aktuální údaje přinášejí statistiky Exekutorské komory České republiky.
Ty uvádějí, že na konci roku 2022 Centrální evidence exekucí registrovala 666 420 takových případů, v roce 2023 to bylo to 660 177 osob. V souhrnných statistikách je tak sice patrný mírný pokles, nicméně se zvýšil počet exekucí vedených na fyzickou osobu.
K nejčastějším příčinám patří dluhy na výživném, nájemném, dlužné mzdy, dluhy spojené s podnikáním, pokuty od policie, pojištění, úvěry a telefonní služby. Samostatnou kapitolu představují důvěřiví senioři schopní se upsat podvodným prodejcům různého zboží i služeb.
Ani zdaleka tak neplatí oblíbená zjednodušující představa, že exekuce je záležitostí lidí na okraji společnosti. Ohrožena je však i střední třída, která musí čelit drahým energiím, rostoucím úrokovým sazbám a narůstající nezaměstnanosti. Z výzkumu Daniela Prokopa a agentury Median ostatně vyplynulo, že Češi si půjčují v zásadě na základní věci. Do problému je mohou dostat třeba neuhrazené poplatky za bydlení či právě za energie.
Představa, že dlužník horentní sumy rozházel z rozmaru za luxusní dovolené a za svou neblahou situaci si proto může sám, je značně iluzorní. V případě řady lidí za dluhy jednoduše nemohou nesprávně postavené priority.
Exekuce za nezaplacenou pokutu je realitou
Na to, že tuzemský systém exekucí je byznysem, z něhož profitují především advokátní kanceláře a spřátelené exekutorské firmy, upozornil český nezávislý zpravodajský server Hlídací pes. Ten poukázal na případ muže, který se do exekuce dostal kvůli špatně zaplacené výši pokuty.
Za jízdu načerno na něm exekuční firma vymáhala částku 0,08 Kč. Muž skutečně nechal nějakou dobu pokutu „vyhnít“, což samozřejmě lze přičíst k jeho tíži. Na absurditě to však situaci neubírá a tento případ nabízí poměrně plastické vykreslení toho, jaké nedostatky český exekutorský systém nese.
Muž jednak ve skutečnosti původní pokutu zaplatil. Ani v tomto případě se tak nejednalo o chronického dlužníka. Dopravní podnik hl. m. Prahy však argumentoval prostřednictvím vedoucího odboru komunikace, který se k záležitosti vyjádřil, že se nejednalo o celou částku. Nedošlo totiž k započítání nákladů na právní zastoupení a zbylou část soudních poplatků.
Onen „hříšník“ přistižený při jízdě načerno se přitom hájil, že vůli zaplatit rozhodně měl. Z předžalobní upomínky jednoduše nepochopil, co vše po něm DPP požaduje uhradit. Výsledkem celé kauzy pak byla exekuce a celková částka 5 000 Kč, která se navýšila ještě o odměnu soudního exekutora a právního zástupce.
Soudní exekutoři mají žně
Právě pro soudní exekutory se celá mašinérie stává výnosným byznysem. Neštítí se přitom na dlužnících vydělávat všemi prostředky. Do „výbavy“ této profese tak patří i násilí, nátlak a arogance.
Fakt, že exekutoři jsou agresivnější, než by museli být, potvrdil ostatně i jeden z ze zástupců této profese. Exekutor Martin Štika to uvedl v rozhovoru pro server penize.cz. Primárně chybu podle svých slov spatřuje ve špatně nastaveném systému, kdy si jednotliví konkurují, soupeří o zakázky a mají klientelistické vazby s věřiteli.
Navíc doslovně tvrdí, že v současnosti prakticky je nutné dlužníka ekonomicky zlikvidovat. Jen tak lze exekuci dovést do zdárného konce rychle a efektivně, což vyžadují věřitelé. A vždy se mezi těmito úředními osobami najde taková, která ochotně bude volit nejtvrdší možný postup, popsal dále exekutor běžnou tuzemskou praxi.
Dlužníci jsou takto vháněni do dluhové pasti, to ale zřejmě nikomu nevadí. V byznysu s pohledávkami se totiž v současné době točí biliony korun. Řešení je v nedohlednu, zatím ve fázi úvah se mimo jiné nachází o zavedení teritoriality exekutorů, kdy by měly exekuce být přidělovány nezávislými soudy rotačním systémem.
Na problém upozornila nejen kauza Podkonický
Fakt, že exekutoři s dlužníky nemají přílišnou shovívavost, dokládá hned několik kauz a kontroverze kolem řady jmen. V loňském roce tak například hýbal veřejným míněním případ exekutora Juraje Podkonického. Ten obcházel pravidlo o zastavování tzv. bagatelních exekucí.
Novela exekučního řádu v roce 2022 totiž deklarovala exekutorům povinnost zastavit exekuce na částky do 1 500 Kč, u kterých se v posledních 3 letech nepodařilo vymoci žádné peníze a věřitel nesložil zálohu 500 Kč, jak upozornila Česká televize.
Exekutor Podkonický čelil kárné žalobě, kterou na něj podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Expert na exekuce Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, která se stala iniciátorem mimořádné kontroly v Podkonického úřadu, upozornil na to, že exekuce nebyly záměrně zastaveny, jelikož do nich někdo složil jednu korunu. Až dodatečně se přitom zjistilo, že tím „někým“ byl zástupce věřitelů. V konečném důsledku však tento případ měl smutnou dohru, Nejvyšší správní soud Podkonického kárné žaloby zprostil.
V roce 2024 také vypukla kauza někdejšího šéfa exekutorské komory Jana Mlynarčíka. Ten ještě jako řadový exekutor zneužil své pravomoci ve prospěch blízké úvěrové firmy. I další podobný případ je dosud „čerstvý“. Exekutora Igora Ivanka, který čelí obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby, soud poslal do vazby také v roce 2024.
Přestože zejména neziskové organizace, jako je například výše vzpomenutý Člověk v tísni, se pokoušejí situaci postupně narovnávat a vymýtit praxi zabavovat kvůli marginálním částkám dokonce celé nemovitosti, zatím se vytvoření zdravého prostředí příliš nedaří. A to zpravidla pod hlavičkou oblíbené mantry, za niž se dá schovat prakticky vše: „Dluhy se mají platit.“ Obrázek o poměrech v Česku si lze nakonec vytvořit i podle toho, že prezidentskou kampaň exprezidenta Miloše Zemana sponzorovaly kromě jiných i dvě exekutorské firmy.
Zdroje
1) Kauza exekutora Podkonického
2) Kvůli osmi haléřům v exekuci
3) Exekuce v Česku
4) Statistiky o exekucích
5) Náprava exekučních nespravedlností - komentář
6) 20 exekutorů spravuje polovinu exekucí
