Článek
V pondělí večer jsem se zeptal svého provozního, jestli by za mě mohl vzít ranní směnu. Řekl, že bez obav, že na zaučení přichází nová holka a na pomalý obědový frmol tam bude spousta číšníků. Znělo to dobře.
Druhý den mi píše majitel, který má trpělivost jako fretka po třech kávách, a ptá se, proč jsem se neukázal. Řekl jsem mu přesně to, co mi řekl provozní. On na to, že ta nová ještě není skutečný číšník a že z jeho pohledu jsem prostě vynechal směnu, protože jsem si za sebe nesehnal jiného číšníka. Takže mě na týden poslal na neplacenou dovolenou.
Jsem jejich nejlepší číšník, nikdy nechodím pozdě a mám ty nejlepší recenze. Některé recenze na Googlu dokonce zmiňují mé jméno. Ale jen jsem řekl: „Dobře, šéfe, uvidíme se za týden.“
Tak jsem udělal to, co by udělal každý přepracovaný zaměstnanec. Spal jsem do oběda, koukal na filmy, hrál golf a poflakoval se s přáteli a přítelkyní. Byl to ten nejodpočinkovější týden, jaký jsem kdy zažil. V pátek večer mi volá majitel a prosí o pomoc. Měli tak málo lidí, že číšníky prakticky dělali i umývači nádobí. Chtěl, abych přišel na páteční večer, sobotní večer a nedělní ráno, a to všechno, když jsem ještě původně neměl chodit.
Řekl jsem mu, že jsem se ze svého trestu ještě nepoučil a že prostě nemůžu přijít.
Když jsem se následující týden vrátil, všichni na mě byli najednou velmi, velmi milí. A pořád jsou. 👍
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
