Článek
Termínem alergie se označuje patologická, laicky řečeno nepřiměřená, reakce imunitního systému na tzv. zevní noxy – alergeny. Tedy na látky, se kterými se organismus běžně v prostředí setkává a za normálních okolností mu nečiní žádné obtíže.
Alergie je vyvolána typicky nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Prostřednictvím těchto protilátek dojde při dalším kontaktu s alergenem k aktivaci specifických buněk imunitního systému a uvolnění látek vyvolávajících příznaky alergie, což je například histamin. Dochází k rozvoji tzv. neinfekčního zánětu.
Národní zdravotnický informační portál doplňuje, že reakce zprostředkována protilátkami třídy IgE se označuje jakožto imunopatologická reakce I. (časného) typu. Tedy to znamená, že doba od kontaktu s alergenem po projev alergie je velmi krátká, v řádech sekund až minut.
Nicméně existují i imunopatologické reakce typu II., III. a IV. Ty mají tuto dobu prodlouženu na řádově hodiny. Nejčastěji se z nich vyskytuje alergická reakce pozdního typu (typ IV.) V tomto případě se příznaky manifestují až poté, co od opětovného kontaktu s alergenem uplyne jistá doba. Typicky se takto projevuje alergie na nikl.
Proč se rozvíjí alergie
Zásadním podkladem pro rozvoj alergie je tak především to, že se imunitní systém setkává s alergenem opakovaně. Proč však některým lidem opakovaná expozice alergenu škodí a alergie se u nich rozvine, zatímco jiní se se stejným alergenem setkávají, ale v jejich těle to žádnou odezvu nevybudí?
Alergie se považuje za komplexní poruchu, v níž roli hraje hned několik příčin. Hlavním důvodem je podle odborníků genetická predispozice. U dítěte, které má jednoho z rodičů alergika, stoupá pravděpodobnost, že samo bude trpět alergií, až na 33 %.
K dalším příčinám patří také nadměrná hygiena, která neumožní si organismu vypěstovat odolnost v přiměřeném kontaktu s alergeny. Svůj vliv ale naopak sehrává i znečištěné prostředí a cigaretový kouř a také stres, který snižuje odolnost organismu.
Jakým způsobem se projevuje alergie
Dnes odhady hovoří o tom, že přibližně 60 až 70 % populace je nositeli genů pro rozvoj alergie. Pouze u 30 % se však nakonec tyto predispozice projeví. Nicméně patrný je zřetelně trend vzestupu manifestujících se alergií.
Alergie se může projevovat na celou řadu látek. K nejběžnějším druhům alergií tak patří zejména:
- potravinové alergie: reakce na určité potraviny, jako jsou ořechy, mléko nebo lepek.
- kožní alergie: reakce na látky, které přicházejí do kontaktu s kůží, například nikl ve špercích nebo ingredience v kosmetice
- pylová alergie: reakce na pyl z kvetoucích rostlin
- alergie na hmyzí jedy: reakce na včelí nebo vosí jed
- alergie na zvířecí srst: reakce na srst, sliny nebo maz z domácích mazlíčků
- alergie na léky: reakce na určité látky v lécích, nejčastěji antibiotika, nesteroidní antiflogistika, kontrastní látky, dezinfekce obsahující povidon-jod
- alergie na prach a roztoče: u dětí hlavně kontakt s plyšovými hračkami, u dospělých domácí práce jako povlékání postelí nebo vysávání
Tyto potíže se mohou manifestovat řadou symptomů. K typickým projevům alergií patří:
- zduření nosní sliznice, kýchání a vodnatá rýma
- zarudnutí, svědění a slzení očí
- dušnost
- otoky
- bolesti v uších
- ekzém, vyrážka (kopřivka) a další kožní problémy, jako je zarudnutí kůže
- bolesti hlavy
- průjem a křeče v břiše
- zvýšená srdeční frekvence
- snížení krevního tlaku
Co je anafylaktický šok
Anafylaxe je závažná systémová hypersenzitivní reakce způsobená kontaktem organismu s látkou vyvolávající alergii. Postihuje vícero systémů, například dýchací, trávicí či oběhový. Dochází při ní k náhlému uvolnění mediátorů (histamin, tryptáza a další).
Pro pacienta je tento stav život ohrožující. Proč k této abnormální reakci dochází, není známo. Postihnout může jak osoby alergické, tak i ty, které alergiky nejsou. Není možné ji žádným způsobem předvídat. Nejtěžší formou anafylaxe je anafylaktický šok. Rozvinout se může řádově během několika minut až hodin po vystavení se alergenu.
Jak zabránit rozvoji alergií
Léčba alergie primárně spočívá v omezení expozice alergenu nebo v ideálním případě jeho úplné eliminaci. To ale často nebývá úplně možné. Vyloučit zcela zpravidla nelze potravinářské alergeny a léky a kontaktní alergeny.
Částečná eliminace je možná u pylové alergie, kdy se doporučuje omezit větrání. Alergik může také absolvovat klimatickou léčbu na horách nebo u moře. Vliv prachu nebo roztočů je složitější omezit, alergik by tak alespoň měl snížit v domácnosti množství textilií, jako jsou závěsy nebo koberce s vyšším vlasem. Částečně lze zabránit riziku bodnutí hmyzem. Nebezpečné jsou z tohoto pohledu kvetoucí rostliny a spadané ovoce. Venku by neměli ohrožení lidé chodit bosi a jíst a pít.
V případě, že není možno se alergenům zcela vyhnout, se volí podávání léčiv, která jsou primárně zaměřena na tlumení symptomů. Podávají se antihistaminika, glukokortikoidy a symptomatická léčiva. Variantou je i hyposenzibilizační léčba, která spočívá v aplikaci příslušného alergenu, na který je pacient přecitlivělý.
1) Alergie
2) Léčba alergie
3) IKEM Alergie
4) Jak zmírnit alergii
