Článek
Řeknu to narovinu a bez obalu. Mám radost, když vidím, jak bídně dopadly ty namyšlené potvory, co mi na střední škole dělaly ze života peklo. Ty rádoby královny krásy a jejich frajírci s nagelovanými vlasy, co si mysleli, že jim patří svět a že si na mě, na holku s brýlemi a rovnátky, můžou dovolit úplně všechno.
Včera jsem na Facebooku narazila na fotky ze svatby jedné společné známé. A byli tam. Všichni. Celá ta partička, co mě tehdy systematicky ničila. Jeden z nich byl dokonce svědek. A já jsem se při pohledu na ty fotky musela smát. Ne, já jsem se přímo řehtala.
Ty tehdejší „hvězdy“, které se nosily po chodbách jako bohyně, se proměnily v unavené, zanedbané matrony s padesáti kily nadváhy. Ty jejich tehdejší lásky, svalnatí fotbalisti, jsou dnes plešatí tatíci s pupkem, co jim přetéká přes pásek u kalhot. Většina z nich pořád chodí s tím stejným partnerem, se kterým randili ve třeťáku, a uvízli spolu v tom našem maloměstském zapadákově, ze kterého jsem já s takovou radostí utekla hned po maturitě.
Nemají žádnou kariéru, o které by se dalo mluvit. Vrcholem jejich profesního života je práce za kasou v místním Kauflandu nebo rozvážení pizzy. Mají děti s partnery, kteří jsou nemehla a nikdy nic nedokázali. A já vím, že bych měla být asi nad věcí. Že bych měla být ten lepší člověk, velkoryse jim odpustit a jít dál.
Ale víte co? Kašlu na to. Já nejsem žádná světice. A ten pocit, když vidím, že se jim jejich vlastní arogance a zloba vrátila i s úroky, je prostě k nezaplacení. Je to jako přirozená spravedlnost. Sklidili přesně to, co zaseli.
Já na ně v běžném životě vůbec nemyslím, mám svůj svět, svou práci, své přátele. Ale když mi je takhle osud naservíroval na stříbrném podnose na fotkách ze svatby, nemůžu si pomoct. Ta škodolibost je tak sladká.
Takže si o mně klidně myslete, že jsem zlá a zakomplexovaná. Je mi to jedno. Tohle je moje malá, vítězná chvilka. Nechte mě si tu slastnou chuť jejich neštěstí v klidu vychutnat.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
