Článek
Císařovna Alžběta Bavorská, láskyplně přezdívaná Sissi, dodnes září jako hvězda na historickém nebi. Její jméno evokuje obrazy dechberoucí krásy, nespoutané romantiky a srdcervoucí tragédie. Filmová trilogie s nezapomenutelnou Romy Schneider v hlavní roli ji vryla do paměti milionů jako éterickou, milující a trochu nepochopenou panovnici. Ale co když je tento obraz jen pozlátkem skrývajícím mnohem komplikovanější a rozporuplnější ženu? Byla Sissi skutečně jen krásnou rebelkou, nebo spíše duší zmítanou vnitřními démony a touhami? Pojďme společně poodhalit závoj mýtů a podívat se na překvapivá fakta ze života této legendy.
Zrození rebelky: Dětství a osudová láska
Alžběta Amálie Evženie se narodila na Štědrý den roku 1837 v Mnichově, a to rovnou s jedním zoubkem – znamením, které prý nosí štěstí. Její dětství v Bavorsku, pod taktovkou svobodomyslného otce, vévody Maxe Josefa, a matky Ludoviky (narozené 30. srpna 1808), bylo plné lásky k přírodě a volnosti, což ostře kontrastovalo s pozdějším životem ve zlaté kleci vídeňského dvora.
Osudové setkání s mladým císařem Františkem Josefem I. v létě 1853 v Bad Ischlu změnilo vše. Původně si měl císař vzít Sissinu starší sestru Helenu, ale jeho srdce okamžitě vzplálo pro patnáctiletou, temperamentní Alžbětu. Svatba se konala 24. dubna 1854 ve Vídni a byla velkolepá. Pro Sissi to však znamenalo konec svobody. Už svatební noc, kdy údajně k naplnění manželství nedošlo, přestože za něj obdržela tučný dar, naznačila budoucí trable.
Život ve zlaté kleci: Vídeňské trápení
Pro svobodomyslnou Sissi se přísná dvorní etiketa a neustálý dohled staly noční můrou. „Probudila jsem se ve vězení,“ svěřila se později. Obzvláště napjatý byl její vztah s tchyní, arcivévodkyní Žofií, která kritizovala každý její krok. František Josef, pohlcený vládnutím, na ni měl málo času. Sissi údajně tolerovala, ba i podporovala manželovy milostné aféry, například s herečkou Kateřinou Schrattovou, aby si zajistila více osobní svobody.
Kult krásy až za hrob
Sissi byla posedlá svým vzhledem. Při výšce 172 cm si udržovala váhu kolem 50 kg a pas stažený korzetem na neuvěřitelných 40-50 cm. Držela drastické diety, pila jen vývary nebo jedla týdny pouze vejce a pomeranče. Hodiny trávila cvičením – gymnastikou, šermem či dlouhými túrami. Její legendární vlasy sahající až na zem vyžadovaly několikahodinovou péči. Styděla se však za své zažloutlé zuby, a tak se nikdy nesmála s otevřenými ústy a později nosila protézu. Od 45 let se odmítala fotografovat, aby zůstala v paměti věčně mladá. Mezi její výstřednosti patřilo tetování kotvy na rameni. Dnes je zřejmé, že trpěla poruchami příjmu potravy, což mohlo být i formou protestu a snahou o kontrolu nad vlastním životem.
Úniky z reality: Maďarsko a milovaná dcera
Útočiště nacházela Sissi v Maďarsku, ke kterému si vytvořila hluboký vztah. Naučila se plynně maďarsky a její oblíbenou rezidencí se stal zámek Gödöllő. Zde se mohla věnovat své vášni – jízdě na koni. Neustále také cestovala po Evropě, často pod pseudonymem.
Její mateřství bylo poznamenáno bolestí. První dvě dcery jí prakticky odebrala tchyně. Smrt prvorozené Žofie ji zdrtila. Až nejmladší dcera Marie Valerie, narozená v Maďarsku v roce 1868, jí přinesla mateřskou radost, protože si ji mohla vychovávat sama.
Neklidná duše a tragický konec
Za krásnou tváří se skrývala duše bojující s depresemi a úzkostmi. Únik nacházela v psaní melancholických básní, kritizujících dvůr i monarchii. Přála si, aby byly zveřejněny až dlouho po její smrti a výtěžek šel na pomoc politickým vězňům.
Její život vyhasl tragicky 10. září 1898 v Ženevě. Italský anarchista Luigi Lucheni, který původně plánoval zabít jiného aristokrata, si ji vybral jako náhradní cíl. Na promenádě u jezera ji bodl ostře zbroušeným pilníkem do hrudi. Sissi, aniž by si zprvu uvědomila vážnost zranění, ještě nastoupila na parník, kde krátce nato zemřela. Její touha po anonymitě a cestování bez doprovodu se jí stala osudnou.
Odkaz věčné císařovny
Smrtí Sissi se zrodil mýtus. Z nešťastné a rozporuplné ženy se stala romantická ikona. Její skutečný příběh je však mnohem komplexnější – plný vnitřních bojů, posedlostí i touhy po svobodě. Její život nám i dnes připomíná důležitost duševního zdraví a věčný lidský boj za štěstí.
Zdroje:
- Hamann, B. (2000). Nervózní císařovna Alžběta. (Obecně k tématu Sissi).
- Sisi Museum Hofburg Vienna. (Oficiální stránky muzea poskytující informace o životě Sissi).
- Grössing, S. (2005). Sissi: Pravda a mýtus. (Publikace zabývající se mýty a realitou).
- Elisabeth of Austria. Wikipedia. (Obecný zdroj informací, shrnující klíčová data a události).
- Gödöllői Királyi Kastély (Královský zámek Gödöllő). (Oficiální stránky zámku, oblíbeného sídla Sissi).
- Haslip, J. (1998). Osamělá císařovna Alžběta Rakouská. (Příklad biografie zaměřené na osobní život).
- Luigi Lucheni. Wikipedia. (Informace o atentátníkovi).
