Článek
Pokud se zeptáte lidí na sociopatii, většina odpoví, že má něco společného s psychopatií. Nepletou se, ale také nemají úplnou pravdu. Rozdíl je v tom, že psychopat má nemoc vrozenou, kdežto sociopat o empatii přišel vlivem traumatu, násilí, nebo čehokoliv psychicky náročného. Své jednání, které je společensky neúnosné, si plně uvědomuje, ale sám v sobě nedokáže škodlivost jednání potlačit, nebo změnit. Jinými slovy sociopat ví, že dělá něco špatného, ale nezmění to, protože necítí odpovědnost, či empatii s obětmi. Psychopat si z podstaty svého onemocnění nedokáže uvědomit onu škodlivost.
Některé zdroje uvádí rozdíl mezi sociopatickým mužem a ženou. Zatímco muži, možná vlivem testosteronu, mají zesílenou neempatičnost a naprostou ztrátu pocitů viny a svědomí, nejsou odborníky na zamaskování těchto projevů nemoci a tak i když manipulují, jsou snadno odhalení. Ženy jsou v tomto ohledu „chytřejší“, více vnímají své okolí a rozeznají změnu ve společnosti k její osobě a dokážou tomu přizpůsobit své chování. Ve výsledku tak manipulují stejně jako muži, ale umějí to mistrně maskovat a proto jsou mnohem nebezpečnější.
Znáte zrcadlení? Jedná se o mimoděk dělané pohyby jako osoba, která se vám líbí. Váš mozek je tak zaujatý osobou vašeho zájmu, že kopíruje chování a podvědomě tak říká tomu druhému, že máte zájem. Sociopat také zrcadlí. Rozdíl je v tom, že to dělá naprosto vědomě za cílem vyvolat ono zalíbení ve druhém. Také si svůj cíl vyhlídne dopředu a zjistí si všechny dostupné informace a ty využije k získání sympatií. Pokud má druhý člověk s vámi vše společné, je dost možné, že se nejedná o realitu. Další fází je manipulaci a připoutání osoby k sobě, další kroky si všichni dovedeme představit.
Hraniční porucha osobnosti
Na rozdíl od sociopata člověk s hraniční poruchou osobnosti má city. Může milovat. Může si vyvolat velikou nenávist a sám svými pocity je zmatený. Hraniční porucha osobnosti je nemoc, kdy má osoba emoční citlivost mnohem vyšší, než je tomu u zbytku populace, své pocity z dennodenních úkonů kumuluje v sobě, neustále je hodnotí a spíše sama sebe podceňuje. U tohoto psychického onemocnění se objevuje vysoká nestabilita a proměnlivost pocitů, což pouze více a více mate postiženou osobu. Je pro ně také typická snížená schopnost orientovat se v mezilidských vztazích a odhadnout pocity lidí kolem sebe, ale primárně nemají zájem na tom jim ublížit.
Pro zajímavost – hraniční porucha osobnosti postihuje především mladší inteligentní ženy, u kterých je ve většině případů zjištěné vyšší IQ.
Srovnání obou nemocí
Sociopat, jak bylo řečeno, se nebojí využívat ostatní pro vlastní prospěch a necítí výčitky svědomí. Člověk s hraniční poruchou osobnosti má možná sníženou schopnost odhadnout city druhých osob, nicméně je schopen sám citů, které si velmi dobře uvědomuje a nechce svým chováním nikomu ublížit.
Přese vše je nutné dodat, že v obou případech je nutná léčba, která nemusí být vždy 100%, ale zajisté zvýší kvalitu života pro nemocné i jejich okolí. Medikace je možná snadné řešení pro společnost, ale není kvalitní a udržitelné. Dlouhodobá práce s pacientem může probudit pocit viny u sociopata a zvýšení emoční inteligence u hraničáře. Vůle je ale prvním a základním článkem do skládanky úspěchu.
Sociopatovi sami nepomůžete. Ten potřebuje odborníka. Osoba s hraniční poruchou osobnosti naopak potřebuje pomoc rodiny, která jí dodá podporu a pocit lásky a neodmítnutí.
Zdroje:
1) Hraniční porucha osobnosti
2) Ženy sociopatky: jak je poznat?
3) Poruchy osobnosti: diagnóza a léčba
