Článek
Od okamžiku, kdy nově zvolený americký prezident Donald Trump pověřil miliardáře Elona Muska vedením nového ministerstva pro efektivitu vlády, se hovoří o bezprecedentním postavení amerického vynálezce a vizionáře. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že Trump Muskovi přenechal prezidenství. To ovšem staronová hlava státu, která se má úřadu opětovně ujmula inaugurací v lednu 2025, popřela.
Musk, který stojí za sítí X, automobilkou Tesla či kosmickou společností SpaceX, podpořil Trumpovu kandidaturu desítkami milionů dolarů, tedy v přepočtu finanční „injekcí“ v řádech stovek milionů korun. Ačkoli se ukázal jako vlivný hlas, ne ve všem se oba mocní muži dokáží shodnout.
Nyní se v „alianci“ Donalda Trumpa a Elona Muska objevují první trhliny. Majitel automobilky Tesla se stal poměrně nekompromisním kritikem rozpočtového návrhu, v němž se objevují vysoké výdaje. A navrhuje výrazné škrty. Již v minulosti prohlásil, že federální výdaje by se mohly snížit o 2 biliony dolarů. Jde o téměř třetinu celého vládního rozpočtu. Což je skutečně pozoruhodně velké „sousto“, které od konce druhé světové války nemá obdoby.
Muska s Trumpem rozdělují veřejné výdaje i zavedení cla
Pakliže by skutečně došlo k realizaci kroků směřujících k omezení veřejných výdajů, mohlo by to ohrozit Trumpův ekonomický program. Oficiální platforma zvoleného prezidenta mimo jiné slibuje „ochranu sociálního a zdravotního zabezpečení bez škrtů“. Stejně tak při porovnání s kampaní, v níž v roce 2016 požadoval zrušení zákona o dostupné zdravotní péči, Trump otočil v otázce dotování tohoto sektoru. Takový krok nyní podle svých slov podporuje.
Konzervativní think-tank The Manhattan Institute nicméně odhalil, že za čtyři roky Trump podepsal zákony a schválil exekutivní opatření, která během deseti let stála už 7,8 bilionu dolarů. Přesto Trump v rámci své rétoriky primárně podporoval snížení rozpočtového deficitu.
To ale společně se zastavením nárůstu veřejného dluhu jednoduše nebude možné bez zvýšení daní nebo snížení výdajů právě na sociální zabezpečení a zdravotní péči. Škrtat by se mohlo v programech jako Medicare, Medicaid, ale i v dávkách pro veterány. Trump přitom v minulosti prohlašoval, že k podobným krokům se uchýlit nechce.
Ze sousloví „America First“ neboli Amerika na prvním místě si americký prezident udělal zlatý hřeb svého inauguračního projevu již v roce 2017. V rámci této ideologie jsou cla prezentována jako nedaňové příjmy, které výrazně zvýší příjmy vlády. Cla zavedená během Trumpova předchozího funkčního období a pokračující za jeho nástupce Joea Bidena skutečně federální příjmy zvýšila, a to o desítky miliard dolarů ročně. Ve srovnání s daňovými příjmy však zůstávají pověstnou kapkou v moři.
Jablkem sváru se může stát i ekologie
Zastánci volného obchodu prohlašují, že cla na dovážené zboží v konečném důsledku zvyšují ceny a omezují výběr pro spotřebitele. Musk ve svých komentářích vůči této otázce vystupuje jako ostrý odpůrce obdobné politiky. A dokonce se postavil proti uvaleným clům na čínské elektromobily, jež Joe Biden zvýšil na 100 % a z nichž podle všeobecného názoru Tesla profitovala.
Kromě Trumpova protekcionistického ekonomického programu představuje další oblast, kde by se nastupující prezident mohl s se svým protějškem Elonem Muskem dostat do střetu, životní prostředí. Již v roce 2017 podnikatel odešel ze dvou poradních orgánů, v nichž působil, kvůli Trumpovu rozhodnutí odstoupit od Pařížské dohody o změně klimatu. Poté, co Trumpa v úřadu vystřídal demokrat Joe Biden, vydal exekutivní příkaz, podle nějž se USA k dohodě opět připojily.
V roce 2024 si však lze jen těžko představit, že by Trumpův spojenec zahodil vlivnou pozici, kterou si tak tvrdě vydobyl, pokud novopečený prezident od dohody odstoupí podruhé. Ředitel společnosti Tesla si na začátku letošního roku znepřátelil mnoho ekologů, když se během rozhovoru nedokázal postavit Trumpovu popírání klimatické změny. Ačkoli Musk zmírnil svou rétoriku ohledně naléhavosti přechodu od fosilních paliv, zůstává zastáncem čisté energie a dekarbonizace.
